Dobrý den vážení včelaři,
v poslední době nás trápí úhyny včelstev, také mám už třetím rokem po sobě úhyny včelstev. Nesnáším nezodpovězené otázky a tak často nad touto problematikou přemýšlím, protože některé skutečnosti ještě nedávaly smysl a hledám odpovědi, které přesně odpoví na dané otázky.
Nechal jsem si také vyšetřit svá tři včelstva ze svého hlavního stanoviště. Abych měl kompletní obraz, vyšetření jsem nechal udělat na přítomnost pěti základních virů + genotyp DWV + vyšetření na Nosemu.
12.1.2021 se dostavily první výsledky:
K výsledkům jsem přidal ještě vyšetření jednoho včelstva, které jsem nechal vyšetřit v září (o chvíli později zkolabovalo).
Když jsem viděl tyto výsledky, ihned mě napadlo, že budu mít v úlech DWV genotypu B (DWV-B).
Proč?
Protože je všechno pozitivní na virus černání matečníků. (Také ten paradox, sám každoročně chovám matky a přitom mám (nyní) můžeme říct ve všech úlech virus černání matečníků 🙂 )
Proč ukazuje pozitivita BQCV na DWV genotypu B?
Protože pokud je virus DWV ve vyšší/vysoké virové náloži, zpravidla se objeví pozitivita také na BQCV.
Vzal jsem to opačně, četná pozitivita na BQCV ukazuje na DWV ve vyšší virové náloži. Vysoká virová nálož v úlech ukazuje spíše na genotyp B, než na genotyp A. Varianta B se umí rychleji množit, protože vytěsňuje postupně variantu A.
Proto jsem napsal do dané laboratoře (vri.cz – paní RNDr. Janě Prodělalové, Ph.D.), že se těším na výsledky typizace DWV (které byly prováděné až na druhý den) a že očekávám pozitivitu na B variantu s tím, že mohou být některé vzorky ještě pozitivní na variantu A.
Další informace, kterou tyto výsledky přinesly, byl výsledek počtu pozitivních virů ve včelstvu. Pakliže tyto výsledky zprůměrujeme, vyjde nám 3,25 virů na včelstvo.
Pokud se podíváme na Celonárodní belgické otestování včelstev, které proběhlo v roce 2020 (odkaz ZDE) a porovnáme jej s výsledky z Vlámska v roce 2011 (jeden ze dvou regionů Belgie, odkaz ZDE), na které Celonárodní otestování poukazuje, sestavíme tento graf:
Graf ukazuje, že nejčastější záchyt byl v roce 2011 jeden virus na včelstvo (vážený průměr 1,07). V roce 2020 mluví výsledky z celé Belgie už o nejčastějším záchytu tří virů ve včelstvu (vážený průměr 3,72). Situace se tedy výrazně zhoršila. Pokud porovnáme mé výsledky s těmito, vyjde nám podobný nález.
Mezitím mi přišly dopoledne 13.1.2021 výsledky na Nosemu (hodnocení pod mikroskopem).
Vyšetření provedl MVDR. Zdeněk Klíma.
Když jsem si před třemi lety, na jaře 2018, nechal udělat vyšetření tří včelstev na Nosemu (pod mikroskopem), výsledky byly naprosto negativní. Nyní vidíme, že mám na svém stanovišti také Nosemu. Kterou? apis nebo ceranae? Samozřejmě, že se bude jednat o ceranae. Když se podíváme na výsledky z Celonárodního belgického otestování včelstev (odkaz výše), Nosema apis nebyla nalezena v jediném vzorku, kdežto Nosema ceranae téměř u 60% testovaných vzorků . Pokud se podívám na výsledky z ČR, které se ke mně dostaly, jsou výsledky obdobné (apis: 0%, ceranae 64%). Mé výsledky opět korespondují s výsledky v ČR i v Belgii (dvě včelstva jsou pozitivní, jedno nikoliv = 67% pozitivita, pakliže vezeme výsledky z těchto tří včelstev. Ano, vzorek je velice malý, chtělo by to pro lepší srovnání otestovat včelstev více, ale spokojme se s těmito výsledky).
Jako poslední díl skládačky přišla typizace DWV odpoledne 13.1.2021 s výsledky „podle očekávání“:
Vzorky 1 a 2 jsou pozitivní na oba genotypy (varianta B už bude převládat a varianta A už bude na ústupu, byť ještě stále pozitivní).
Vzorek 3 je pozitivní pouze na variantu B s možnou podprahovou pozitivitou na variantu A.
Vzorek 4 ze září nebyl na genotyp vyšetřen, jelikož se ale jedná o příbuznou genetiku včelstev se vzorkem 1 a 2, mohli bychom zde očekávat také pozitivitu na obě varianty. BQCV už bylo pozitivní v září, takže zde už musela být varianta B, to je dá se říct na 100% jisté.
Pokud zde budeme považovat obě varianty jako dva druhy viru, vyjde nám (4+3+4+5)/4 = 4 druhy virů na včelstvo.
Máme se tedy divit, proč nám včelstva hynou?
Přečtěte si také tento článek, který jsem na těchto stránkách publikoval 1.1.2021:
Co to tedy všechno znamená? Co je příčina silných úhynů našich včelstev v poslední době? Je už to takový čtverec…
Varoózu umíme potlačovat, ta sama osobě úhyny nyní nezpůsobuje, může se ale významně podílet na sekundárních úhynech po úhynu okolních včelstev a následných silných reinvazích do ještě žijících včelstev, kde významnou mírou přispěje k sekundárnímu úhynu.
Roste pozitivita včelstev na chronickou paralýzu. Celonárodní belgické otestování hovoří téměř o 30%, informace z ČR ukazují už na podobná čísla, konkrétně 26%. Toto jsou výrazné záchyty onemocnění, které bylo v době minulé přeci naprosto vzácné. Sám jsem se s chronickou paralýzou setkal v období 2018/2019. Následně byla potvrzena také testem:
Průběh úhynů na chronickou paralýzu přesně odpovídal tomu, co zachytili v Německu. Více si přečtěte zde (v odkazu je také video):
A co Nosema ceranae? Sama o sobě se nezdá příliš patogenní, aby způsobovala plošné kolapsy. Každopádně se podívejte na tuto závěrečnou zprávu za rok 2011 z Výzkumného ústavu včelařského v Dole (odkaz ZDE). Jsou zde zajímavá data:
Výskyt Nosemy u 54% vzorků. Ceranae už převládala, ale v té době docházelo k přetlačování a vzájemnému „boji“ mezi oběma druhy parazitů. Ceranae je „silnější“, úspěšnější, proto plně převládla a apis plně vytlačila. Nyní takto mezi sebou evolučně bojují genotypy A a B viru deformovaných křídel, vyhraje samozřejmě opět „silnější“ a úspěšnější varianta.
U Nosemy (ceranae) se ukazuje synergický efekt. Pakliže máme dva negativní vlivy na včelstvo, samy o sobě nemusí být žádným problémem, ale pokud se „spojí“ a začnou působit současně, dojde k vzájemnému zesílení.
Synergie tedy znamená, že 1+1≠2, ale 1+1=3. Zde mluví tato studie z VUVč z Dolu o synergii mezi Nosemou a postřiky, ale ono to bude přesně takto platit také mezi Nosemou a virem. Krom toho řada postřiků je už od té doby zakázaná, jestli se nepletu tak například výše zmíněný Thiacloprid nebo Chlorpyrifos aj.
Z důvodu synergického efektu Nosemu ceranae ponechávám mezi negativními vlivy na včelstvo účastnící se kolapsů včelstev.
A co naše nová varianta viru deformovaných křídel?
Zde bych nejprve odkázal na studii (odkaz ZDE) uvedenou v mém pilotním článku těchto stránek:
Je zde zajímavý obrázek, na který chci opět upozornit:
Podívejte se, jak BQCV a DWV mezi sebou korelují. Čím je infekce silnější u DWV, tím silnější je u BQCV a opačně.
Z laboratorních výsledků z roku 2018 (obrázek výše) vyplývá, že tehdy nebyla infekce DWV v úlech příliš silná, protože jsou výsledky na BQCV negativní. Proto můžu říct, že variantu B viru DWV jsem zde na konci roku 2018 ještě neměl.
Z aktuálních lednových 2021 výsledků mám potvrzenou variantu B, která tady už určitě byla také v září 2020, protože jsou všechny vzorky pozitivní na BQCV.
Domnívám se tedy, že se varianta B v mé lokalitě rozšířila v roce 2019 (protože mé úhyny v zimě 2019/2020 nebyly na chronickou paralýzu) a že má varianta B na svědomí velké množství úhynů celorepublikově. Virus deformovaných křídel genotypu B je „profík“, mutace vytvořily velice schopného zabijáka, který vytváří rychleji své kopie a způsobuje vysoké virové nálože ve včelstvu. Osobně si nemusím dělat ani rozbory ukazující také kvantitu viru (RT-qPCR), z obyčejné přítomnosti jednotlivých virů (end-point PCR) dokážu odvodit, jak to bude v úlech vypadat také po stránce kvantity. Virus je v EU velice úspěšný a je hlavní příčinou záchytu vysokého množství virů v úlech. To, že bylo ve Vlámsku v roce 2011 pouze 1,07 viru na včelstvo a nyní mají 3,72 virů na včelstvo v celé Belgii, je způsobeno díky viru deformovaných křídel genotypu B, který se dokáže množit a šířit vysokou rychlostí. 100% pozitivita včelstev v Belgii na variantu B také říká, že před ním není úniku, nedá se před ním utéct. Je to rozený zabiják, který sebou táhne a podporuje další viry. Včelky pak mají po takových nálezech a koncentracích virů v jejich tělech jediné východisko a tou je smrt.
Virus deformovaných křídel podle obrázku výše hází včelstva do „slabých kolonií“. Můžeme nyní říct, že máme slabé kolonie. Můžu tady s naprostým klidem říct, že mám jednu slabou kolonii vedle druhé – myšleno samozřejmě imunitním pohledem. Na druhou stranu, mám opravdu slabé kolonie nebo viry zesílily? Správně bych měl říct, že zesílily viry, což vedlo k dalšímu vychýlení misek vah a vychýlené misky vah vedou k úhynům.
Měla tady být už dávno vybudována kolektivní imunita na A variantu, pak bychom variantu B zvládli bez větších obtíží.
Z evolučního pohledu a z toho, co varianta B umí, můžeme říct, že je to „machr“, kterého chemické ani zootechnické postupy nedokáží zastavit a který nám tady bude způsobovat velké škody, než se populace včely přirozeně tvrdě proselektuje, než vznikne kolektivní imunita a až pak virus sníží svou účinnost a misky vah se vyrovnají.
Pakliže chcete vědět, kdy virus sníží svou účinnost, přečtěte si tento článek:
Osobně mám velkou radost, opravdu velkou, protože to všechno do sebe zapadá a je pro mě nejdůležitější popsat příčinu úhynů včelstev, jinak řečeno mým cílem je složit ty hodně složité puzzle dohromady. Kdyby mi z laboratoře nepřišel výsledek pozitivity na variantu B, nedávalo by to smysl. Průběh, množství úhynů a chování včelstev by nedával smysl, měl bych stále řadu nezodpovězených otázek, proč se děje to co vidím. Věděl jsem už dříve, že tady mám variantu B, tušil jsem to a že výsledek na DWV-B musí přijít pozitivní, jiná možnost nebyla.
Ing. Jan Peterek, 14.1.2021
