Dobrý den vážení včelaři. Měl bych pro Vás další článek. Nyní Vám napíšu zase něco ohledně zdravotní situace včelstev.
V minulých článcích jsem psal o tom, že nesmíme dopustit ke sčítání jednotlivých nemocí. Tedy že začneme včelstva ošetřovat na varoózu, pak se přidá virus deformovaných křídel a my zvýšíme intenzitu ošetřování, pak se přidá třetí nemoc a my opět zvýšíme intenzitu ošetřování včelstev či některé zásahy nahradíme radikálnějšími (klíckování matek, …) a tím začneme dobře bránit v selekci na další onemocnění. Počet přirozeně odolných včelstev se začne v případě sčítání už tří nemocí blížit nule.
V tomto článku dobře na grafu vidíme, jak vnímám sčítání různých nemocí:
V období mezi příchody jednotlivých nemocí kreslím vodorovnou čáru (počet přirozeně odolných včelstev zde vnímám stále stejný až do příchodu další nemoci). Sám jsem si říkal, že určitě vodorovná nebude, že určitě bude klesat rok od roku také, ale zatím jsem se zde zaměřil na vliv sčítání nemocí.
Pojďme se nyní podívat na to, jak to vypadá v období mezi příchodem jednotlivých nemocí. Zůstává počet přirozeně odolných včelstev stále stejný anebo postupně klesá? Podle mého názoru postupně klesá, otázkou zůstává, jak rychle.
Na tuto otázku nám dokáží nejlépe odpovědět data od českých včelařů, kteří včelstva neošetřují po delší čas (více než 10 let). Tito včelaři včelaří podobně jako Daniel Weaver z Texasu. Tedy nezasahují do evolučních záležitostí včely, nebrání v selekcích na nemoci, množí co největší počet přeživších, aby byla zachována genetická diverzita apod.
Na začátku si prošli samozřejmě podle jejich slov doslova peklem. Když včelstva přestali ošetřovat, přežily mnohdy jen jednotky procent. Tato tvrdě proselektovaná včelstva začali množit a i v dalších letech nechávali včelstva bez ošetření. Nechali to prostě na přírodě, tak jako to bylo celou historii až do nedávné doby, kdy se něco v našich hlavách změnilo.
Jsem také aktivní na facebooku ve včelařských skupinách, mé komentáře tam můžete vidět skoro každý den. Dokonce někteří včelaři, kteří včelstva neošetřují, trošku nabrali odvahu a začali oddělky z neošetřovaných včelstev na facebooku nabízet a samozřejmě se po nich rychle zaprášilo.
Jmenovat včelaře, kteří neošetřují nebudu, je to čistě na jejich rozhodnutí, zda chtějí zůstat stále mimo veřejné dění anebo říct, jak to u nich a u naší české včelky, kterou chovají, mají. Někteří to už udělali a jsem za to moc rád a moc těmto včelařům děkuji, protože názorně ukazují, že lze včelařit v souladu s přírodou a v dlouho udržitelném režimu.
Tito včelaři hlásí zajímavý jev a to každoroční přibližně 25% úhyny. Někdy jdou k 30%, někdy jsou okolo normálních 10%. Průměr je někde okolo 25%. Jak je to možné?
Jelikož včelaří v klasické české krajině, ne v žádné izolovanosti, tak zřejmě dochází k negativnímu vlivu po stránce trubců, kdy jejich matky oplodňují trubci ze včelstev, která by byla už v přírodě (v lese) dávno mrtvá. Víme, že například dědivost Varroa Senzitivní Hygieny (VSH) je podle Harba a Harrise 0,65. Píšou, že dva ze tří potomků (matek) podědí VSH v plné míře a že u jednoho potomka ze tří má VSH tendenci poklesnout. Vymizení vlastnosti se neděje, ale u jedné třetiny potomků poklesne. V případě, kdy máme roztoče tvrdou chemií tvrdě proselektované (o tom, jak se roztoči dokázali tvrdým podmínkám přizpůsobit, si povíme třeba příště), je možné, že až jedna třetina dcer může mít problém v případě, kdy ji ještě oplodní trubec ze včelstva, kde je VSH nulové.
Pojďme sestavit jeden lehký model:
Tato situace nastává u těchto včelařů, každý rok jim umře 25% neodolných včelstev, na jaře se namnoží pouze odolní jedinci a přesto přirozená odolnost zase ze 100% klesne na 75%.
10% úhyny jsou normální, takže jejich investicí do dlouhodobé udržitelnosti, kdy si nemusí příliš lámat hlavu nad tím, co bude za 5 let, jsou +15% každoroční úhyny, což není zase tak strašné.
Vezměme si situaci, kdy by si takový včelař řekl, nechci mít extra 15% úhyny navíc, chci v dalším roce více včel, více medu, více oddělků, více peněz a tak ošetřím a pokusím se zachránit včelstva, která by mi jinak bez ošetření zase umřela. Co by se stalo?
Něco takového, co ukazuje tento obrázek. Pokud odolný jedinec má u těchto včelařů pravděpodobnost 75%, že vyvede opět odolného jedince, tak jak by to vypadalo v případě, kdyby se množil jedinec neodolný, který by spadal mezi oněch 25%, které by jinak umřely? 0% dávat nebudeme, můžou se projevit geny po prarodiči, dejme 25%, tedy že neodolný jedinec bude mít pravděpodobnost 25%, že vyvede odolného jedince (v případě, že byl prarodič přirozeně odolný). Tato situace je zakreslená do tohoto obrázku. Tuto situace nyní pouze odhaduji, kdyby dotyční včelaři, kteří včelstva neošetřují, jeden rok ošetřili a dalším rokem opět ošetření vysadili, věděli bychom lépe, jaká procenta by nastala.
Takže:
Pokud tito včelaři neošetřují každým rokem, počet přirozeně odolných včelstev u nich kolísá mezi 75%-100%.
Pokud by jeden rok ošetřili, tak v případě, že:
- Pravděpodobnost, že odolný vyvede odolného je 75%
- Pravděpodobnost, že neodolný vyvede odolného je 25% (přičemž prarodič byl přirozeně odolný)
Došlo by k celkovému poklesu včelstev schopných přežít na:
(75+75+75+25)/4 = 62,5%
Domnívám se tedy, že pokud by ošetřili jeden rok a druhý rok by ošetření zase vysadili, došlo by u nich přibližně k 37,5% úhynu.
Tedy by „léčení“ včelstev, jak tomu rádi včelaři říkají, včelí populaci u těchto včelařů poškodilo a ne, že by měli zdravější včelstva, jak se pod pojmem „léčení“ včelstev může na první pohled zdát.
Jak by to vypadalo v dalším roce? Model musíme upravit:
- Pravděpodobnost, že odolný vyvede odolného je 75%
- Pravděpodobnost, že neodolný vyvede odolného je 25% (přičemž prarodič byl přirozeně odolný)
- Pravděpodobnost, že neodolný vyvede odolného je 12,5% (přičemž praprarodič byl přirozeně odolný)
Vyjde nám:
(10*75+3*25+3*12,5)/16 = 54%
To znamená, že v případě, že by tito včelaři ošetřili 2 roky po sobě, klesl by podle mého modelu počet přirozeně odolných včelstev prakticky na polovinu.
V dalším roce bychom to měli takto:
- Pravděpodobnost, že odolný vyvede odolného je 75%
- Pravděpodobnost, že neodolný vyvede odolného je 25% (přičemž prarodič byl přirozeně odolný)
- Pravděpodobnost, že neodolný vyvede odolného je 12,5% (přičemž praprarodič byl přirozeně odolný)
- Pravděpodobnost, že neodolný vyvede odolného je 6,25% (přičemž prapraprarodič byl přirozeně odolný)
Vyjde nám:
(35,5*75+10*25+8*12,5+10,5*6,25)/64 = 48%
Spočítejme ještě jeden rok, ve kterém by to bylo takto:
- Pravděpodobnost, že odolný vyvede odolného je 75%
- Pravděpodobnost, že neodolný vyvede odolného je 25% (přičemž prarodič byl přirozeně odolný)
- Pravděpodobnost, že neodolný vyvede odolného je 12,5% (přičemž praprarodič byl přirozeně odolný)
- Pravděpodobnost, že neodolný vyvede odolného je 6,25% (přičemž prapraprarodič byl přirozeně odolný)
- Pravděpodobnost, že neodolný vyvede odolného je 3,125% (přičemž praprapraprarodič byl přirozeně odolný)
Vyjde nám:
(123,125*75+35,5*25+30*12,5+28*6,25+39,325*3,125)/256 = 42%
Stále tedy klesáme: 75 -> 62,5 -> 54 -> 48 -> 42 -> … (procentuální počet přirozeně odolných včelstev podle mého modelu v dalších generacích v případě, že vyvádí všechna včelstva potomky).
Možná bychom mohli naprogramovat program, který by nám spočítal, za kolik let se v případě „léčení“ včelstev dostaneme do blízkosti nuly. Ručně se mi to počítat dále už nechce 🙂
To, že má „léčení“ včelstev a další zásahy do včelí evoluce dosah až na ohrožení na druhové úrovni jsem tady už psal, zde přináším další důvody toho, proč si tak myslím.
Pakliže má tendenci přirozená odolnost u včelařů, kteří neošetřují klesat (pochopitelný, přirozený, logický, evoluční jev), tak samozřejmě má tendenci klesat i u ostatních včelařů. V případě, že včelaři včelstva ošetřují, bude u nich rok od roku přirozená odolnost klesat. Když připojíme k tomuto jevu vliv sčítání nemocí, tak si už asi umíte dobře představit, kde včelaření směřuje
Ing. Jan Peterek, 8.9.2019
