Dobrý den vážení včelaři,
v posledních dvou letech intenzivně prezentuji názory ohledně stále se zhoršujícího zdravotního stavu včelstev. Včelařům, kteří mě sledují, jsou mé názory na už funkčně vymřelou až druhově ohroženou včelu medonosnou nejen v ČR, dobře známé.
Samozřejmě se včelaři ptají na praktické výsledky. Část praktických výsledků najdete v mé knize nebo na těchto stránkách.
Tento článek je ale věnovaný výsledkům kamaráda Tomáše.
Tom ode mě bydlí necelé 2 hodiny cesty, a přesto ke mně každoročně jezdí pro matečníky už od roku 2016. Také mi důvěřuje v postupech ohledně ošetřování včelstev vůči varoóze. Už nějakou dobu postupuje podle postupu, který doporučuji, tzn. ošetřování pouze v létě a pouze 65% kyselinou mravenčí v délce ošetření čtyř (max. pěti) dní.
V roce 2018 jsem mu prodal matečníky s průkaznou VSH, viz má kniha (z roku 2018), matečníky vložil do oddělků a nechal to tak do dalšího roku. Po roce v létě 2019 provedl ošetření včelstev a výsledky byly zajímavé. Matky z roku 2018 měly 1000 roztočů, ostatní včelstva měla více, okolo 2500.
Loni v roce 2019 jsem mu prodal matečníky z jiné linie, aktuálně nejlepší. Letos, opět po roce, provedl stejné ošetření včelstev a zde jsou výsledky:
Úl 7 nese matku z roku 2018 s průkaznou VSH.
Úl 13, 14, 15 nese matky z roku 2019, kde už nezahrnuji pouze odolnost na virus deformovaných křídel a varroatoleranci (zde jsou výsledky VSH nižší), ale také odolnost na další virová (viry paralýzy) a bakteriální (septikémie) onemocnění (situace je čím dál komplikovanější).
Úl 7, 13, 14, 15 jsou vysoce produkční včelstva. Ostatní úly nesou genetiku z let předešlých, popřípadě genetiku, kterou měl Tomáš ještě předtím, než začal ke mně jezdit pro matky. Úl 1 a 11 byl početně slabý, proto má také nízké spady. Zajímají mě výsledky vysoce produkčních včelstev.
Úl 7, je velice silné včelstvo, které jde do síly 5ti nástavků 39×24, popřípadě pouze 4 nástavků 39×24 při tvorbě tří oddělků a můžeme říct každoročně se celkové spady pohybují okolo 1000 (připomínám aplikace pouze 1x za rok a to v létě zpravidla po medobraní). Jak víme, odolná včelstva na varoózu nesou i 1000 roztočů. V případě, že je ve včelstvu roztočů méně, včelstvo pozastavuje schopnost VSH, protože ví, že jej 300 roztočů nemůže ohrozit.
Úl 13, 14, 15 jsou také silná, produkční včelstva dosahující síly 4 nástavků 39×24. Zde pozoruji vyšší odolnost už na více virových i bakteriálních onemocnění, VSH vlastnost je ale nižší, za to zde mám podezření na opožděný vývoj roztočů, toto musím dále sledovat a prověřit. Na to, že mají nižší VSH, jsou spady roztočů slušné, ta opožděnost vývoje roztoče zde možná opravdu bude (znamená, že plodná samička roztoče vyvede méně potomků). Úl 13 má spady roztočů vysoké, zde by nejspíše došlo později ke kolapsu, úl 14 má spady podobné jako úl 7 a úl 15 má spady dokonce velice nízké, což mě až překvapuje a velice těší.
Když to shrneme:
Od roku 2016 se včela medonosná dostává do funkčního vymření až druhového ohrožení a to díky člověku a jeho „léčení“, tedy záchrany neodolných jedinců před smrtí, kteří mají možnost se dále reprodukovat, čímž poškozují včelí populaci, která postupně neustále chřadne. Zchřadlá včelí populace se stává neudržitelnou, rostou neřízené úhyny (bez zjevné příčiny) atd.
Od roku 2016 už dochází po vysazení veškerých zásahů zpravidla ke 100% úhynům (viz mé předešlé články).
V roce 2015 mi řekl kamarád Jirka: „Honzo, ať uděláš cokoliv, včelstva neošetříš, nezakrmíš atd., vždycky něco přežije, vždycky něco přežije.“ Toto už nyní neplatí.
U Tomáše mě těší jedna věc, kdyby se o včelstva dnes přestal úplně starat, nejen z těchto výsledků vidím, že je zde šance, že bychom se vrátili do roku 2015 a že by zde opět něco dokázalo přežít. Ano, došlo by ke kolapsům, ale možná, že by něco přežilo (úl 7, 14, 15 a možná i něco dalšího, co by přežilo díky pomalejšímu metabolismu a nízké početní síle včelstva), že by přeživší dokázali přežít i další roky, odrojit se a že by v místě, kde Tom bydlí, včela medonosná nevymřela.
Bohužel včelaři nejen v České republice neviděli do problému, který souvisí s evolučním vývojem včely medonosné, naučili se vkládat do včelstev léky, počítat mrtvé roztoče, nakoupit šlechtěnou matku (která pochází zpravidla ze včelstev, které nejsou schopné přežít bez vnějších umělých zásahů) a tím to končilo.
Ing. Jan Peterek, 1.8.2020
