Úhyny oddělků

Dobrý den vážení včelaři. Měl bych pro Vás další článek, tentokrát na téma, proč nám hynou oddělky, tedy včelstva s mladou matkou.

Opět sleduji pečlivě dění v republice a úhyny oddělků jsou v posledních 3 letech velice časté. Samozřejmě situace neplatí v jeden okamžik (nyní) u všech. Někde jsou plošné úhyny, někde neumře skoro ani jedno včelstvo, průměr úhynů v letošní zimě bude ale vysoký. Troufám si říct, že nás letos potkají největší úhyny v novodobé historii (od 1850). Proto si ne všichni nyní z článku něco odnesou. Ti, kteří úhyny oddělků už měli, budou už aspoň vědět, proč se tak zřejmě událo. Ostatní, na které úhyny oddělků teprve čekají, už aspoň nebudou dlouze přemýšlet o příčině, až je to potká.

Úhynů oddělků jsem si všiml ve větší míře už loni i u sebe. Kmenová včelstva žila, oddělky hynuly jedny vedle druhých. Nedávalo mi to smysl, dokonce jsem si myslel, že se infekce šíří spermatem (toto jsem ale nyní zamítnul, což jsem na jednu stranu rád). Letos se ke mně dostává opět mnoho zpráv ohledně úhynů oddělků a tak jsem nad tím trošku zapřemýšlel.

Píšu tady o „třetí“ nemoci a o tom, že klíckování matek dává nyní skvělé výsledky. Všiml si toho už nejeden včelař, že když dobře matku zaklíckuje, tedy ve správnou dobu (období plného léta) a tak, aby matku včelstvo nevyhodnotilo jako vadnou a po vypuštění ji nezlikvidovalo, má mnohem menší úhyny, než v případě, že v létě provedeme pouze ošetření včelstev vůči varoóze a sní spojeným DWV.

Samozřejmě sám jsem naprosto proti klíckování matek, je mi sice jasné, že nastanou úhyny včelstev, ale čím dříve úhyny proběhnou, tím budou slabší. Jedno ošetření za rok v 80. letech dávalo také skvělé výsledky. Před 10ti lety letní ošetření včelstev dávalo skvělé výsledky. Osobně nemám rád metodiky, které dávají skvělé výsledky v přežití včelstev, protože brání účinně v přirozené selekci a nákazová situace se v budoucnu zhorší. Jedná se tedy o jistý druh dluhu a s ním spojenými úroky.

Všiml jsem si také, že včelaři, kteří včelstva minimálně krmí, dají oddělku například pouze 5 kilo cukru za celou sezónu, mají menší úhyny. Proč? Ono to souvisí s tím klíckováním matek. Hladovějící včelstva budou minimálně plodovat, to každý ví. Minimum plodu je podobné zaklíckované matce, to znamená, budou menší úhyny. Hladovějící včelstva jsou sice slabá, trošku nervózní, ale jsou schopna přežít.

Víme, že kmenová včelstva ukončí plodování dříve, ale oddělky, aby dohnaly ztrátu na síle, plodují déle a mnohdy o poznání déle. Toto také každý zná. Oddělek, to je takový opak zaklíckované matce, matka v oddělku ploduje zpravidla déle a více a oddělek tak populačně stále roste. V případě, že máme nemoc, která souvisí s plodem, jak si už hodně včelařů všimlo, tak co se stane u včelstva, kde se dlouho a více ploduje? Kde včelstvo drží stále +/- 34,5°C až třeba do Vánoc? Stále topí, metabolizují cukry a „krev“ ve včelstvu stále silně proudí oproti včelstvu, které ukončilo plodování dejme tomu v září? Odpověď je už patrná.

Čeho jsem si všiml?

• První květnové oddělky, pokud jsou dělané ještě silné, mají vyšší pravděpodobnost na přežití. Jsou podobnější kmenovému včelstvu a ne oddělku.
• Pokud je oddělek dělaný ze včelstva, kde je více roztočů, tak umírá zpravidla trošku dříve, každopádně umírá i oddělek dělaný ze včelstva, kde bylo minimum roztočů. Vliv roztočů na oddělky by se dal statisticky prokázat, ale zdá se, že není v žádném případě hlavním problémem. Moc dobře víme, že několik let zpět oddělky téměř vždycky přezimovaly bez problémů, ať byly dělány z jakéhokoliv včelstva.
• Umírají také oddělky, která jsou ze včelstev, která prošla tvrdou přirozenou selekcí na virus deformovaných křídel genotypu A. To znamená, že osobně nevidím nyní rozdíl v úhynech mezi včelstvy, která neprošla přirozenou selekcí na varoózu nebo na DWV genotypu A, a která prošla. To znamená, že se mi postupně utvrzuje názor, že zde máme regulérní „třetí“ nemoc. Abych dovysvětlil, dostáváme se do situace, kdy jedno včelstvo bude odolné na DWV genotypu A a druhé odolné na „třetí“ nemoc, které množit? To je otázkou. Pakliže sčítáme tři nemoci, tak počet včelstev schopných odolat všem třem nemocem, je maximálně 1% (vycházím z údajů, které mi poskytly včelaři různě z republiky). To znamená, že se nemoci nesmí nabalovat, jinak dojde k druhovému ohrožení včely.
• Umírají také roje. Roj je do jisté míry podobný oddělku.
• Když jsem zkoumal linie, které jsem popisoval ve své knížce, všiml jsem si, že „místní směsky“, včelstva, která prošla tvrdší přirozenou selekcí, v období okolo srpna mnohem méně plodují, oproti „komerčním“ šlechtěným včelám.
• Úhyny probíhají od srpna do dubna. Ještě nedávno se říkalo, že to co žije prvního prosince, tak už přežije. Toto nyní už neplatí. Má zkušenost je taková, že pokud mám nějaké úhyny, dějí v průběhu srpna až dubna bez větší špičky, jinak řečeno, každý měsíc něco umře a nestává se, že by toho nějaký měsíc umřelo více nebo že bych si někdy v zimě řekl, že stav, který nyní mám, už bude i na jaře.

Vše se vším souvisí, není tady nic, co by se nedalo popsat a vysvětlit.

Pakliže se bavíme o přirozené selekci na „třetí“ nemoc související s plodováním včelstva, tak samozřejmě nebudou přežívat pouze včelstva, která budou mít přirozenou imunitu (imunitní odpověď) na toto onemocnění, ale i včelstva, která budou mít jinou křivku plodování nebo budou samovolně dělat plodové pauzy, aby docházelo k „restartu“ včelstva, to znamená, včelstvo přestane plodovat, zastaví se proudění „krve“ ve včelstvu a zpomalí se metabolismus. Nemocné včelky nebudou v takové míře předávat své sliny ostatní včelám, během několika dní si uvědomí, že jsou nemocná a odletí umřít do přírody. Jakmile včelstvo opět nastartuje plodování a metabolismus, bude se v úle nacházet jen minimum nemocných včel. Takto funguje přežití díky klíckování matek, musíme ale včelstva dělající plodové přestávky nebo mít jinou křivku plodování hledat a ne uměle rozhodovat o kladení matky.

Domnívám se tedy, že by selekce na mnou popisovanou „třetí“ nemoc v přírodě nebyla příliš tvrdá. Ale na naši aktuální populaci včely, kdy se v minulosti prosazovalo silné plodování včelstev, protože hodně včel = hodně medu = vysoké zisky a taková včelstva byla silně upřednostňována, dále kdy se odepsaly a vylikvidovaly „místní směsky“, protože komerční šlechtěné včely byly prezentované jako více odolné vůči americké hnilobě (moru včelího plodu) díky šlechtění na čistící pud (což není špatné, ale až příliš tvrdě bylo toto prosazováno) a tak došlo k jejich dalšímu masivnímu množení a vytlačování původních, místních včel, může „třetí“ nemoc způsobit sama o sobě až katastrofu a to bez ohledu na varoózu nebo DWV.

Jedno z hygienických chování včel je to, že pokud jsou nemocné, odlétají (popř. odchází) umřít do přírody. Není tedy nic divného na tom, že najdeme v případě úhynu včelstva prázdný úl bez jediné včely.

V případě, že bychom našli v podmetu větší množství mrtvolek a úl byl vykraden, může to být způsobeno, že loupež začala ještě v době, kdy se nemocné včelstvo ještě bylo schopno bránit a v úle probíhaly souboje na život a na smrt.

V případě, že bychom našli v podmetu větší množství mrtvolek a úl nebyl vykraden, nemocné včelky nebyly schopné opustit úl buď díky nízké okolní teplotě (jakmile opustily chomáč, ihned zkřehly) nebo díky rychlému propuknutí onemocnění, po kterém nebyly včelky schopné úl ani vůbec opustit.

Loupeže se dějí zpravidla u nemocných včelstev. Tedy pokud máme loupeže, není to zpravidla příčina ztrát včelstev, ale důsledek nějaké infekce. To znamená, že pokud bychom loupeži byli schopni zabránit, dané úly bychom na jaře v naprosté většině případů stejně neměli.

Uvědomte si prosím závažnost toho, co zde píšu. Úhyny oddělků a pozitivní vliv na přežití včelstev po zaklíckování matek, představuje OBROVSKÝ PROBLÉM A OBROVSKÉ ZDRAVOTNÍ RIZIKO. Žádám Vás z výše popsaných důvodů, abyste nemnožili včelstva, která měla uměle klíckovanou matku. Nekupujte oddělky od včelařů, kteří klíckují matky. Budete kupovat naprostý genetický odpad a ve velké míře se podílet na naprosté devastaci včelí populace. Vydržme tuto těžkou včelařkou dobu.

Děkuji, Ing. Jan Peterek, 19.10.2019