Dobrý den vážení včelaři, mám pro Vás další článek, tentokrát na téma – trubci a jejich spermie.
Na internetu se dá najít velké množství různých studií zabývající se vlivem syntetických látek na množství a kvalitu spermií u trubců. Ať už se jedná o látky používající se jako postřik polí anebo látky, které včelař sám vkládá do včelstev jakožto „léčivo“ proti varoóze.
Zaujala mě tato studie: ODKAZ
Studie je z Egypta z roku 2013 a zabývá se účinnými látkami, které se používají vůči varoóze a jejich vlivem nejen na množství spermií u trubců, ale také na váhu trubců, velikost křídel apod. však si ji prolistujte.
Najdeme zde porovnání těchto látek:
– Fluvalinát
– Amitraz
– Kyselina šťavelová (Oxalic acid)
– Kyselina mravenčí (Formic acid)
– Thymol
Vše samozřejmě v porovnání se včelstvy, kde ošetření prováděno nebylo.
Pokud chápu dobře metodiku, tak po zakladení trubčích rámků bylo provedeno ošetření. Poté proběhl celý trubčí vývoj. Vylíhnutí trubci byli následně odebráni a byl sledován nejen počet spermií.
Zajímavá je tato tabulka:
Ukazuje nám, že v případě ošetření pomocí Fluvalinátu dochází k 20% snížení počtu spermií u trubců. U Amitrazu dokonce 34%. Kyselina šťavelová 13%, Thymol 7% a má oblíbená kyselina mravenčí s velice jednoduchou molekulou pouze 1,3%, což je v rámci odchylky měření.
Mohli bychom říct, že přece včelstva neošetřujeme v době zakládání trubčiny, přesto i u nás kolují informace o tom, že trubci mají méně spermií. Včelaři to obvykle svádí na špatné prostředí. Sám prostředí nevnímám zase tak ve špatném stavu. Další studie sledují vliv postřiku polí na počet spermií u trubců a určitě i zde najdeme pokles. Každopádně pevně věřím, že pokud mají trubci v této době méně spermií než před dobou, kdy začaly postřiky polí nebo „léčení“ včelstev tvrdou chemií vůči varoóze, bude to vlivem především včelařů. Vycházím především z rozborů vosku, kdy zpravidla nacházíme výrazně vyšší koncentrace látek, které do včelstev včelař přímo vložil (proti varoóze), než které si včelky samy nanosily.
Obecně se setkáváme s tím, že se včelí matky dožívají zpravidla 2-3 let, predevším díky umělým výměnám. Pěti leté matky má minimum včelařů. Důvody jsou jasné, mladé matky jsou plodnější a včelstva s mladými matkami jsou zpravidla početnější a snůškově výkonnější, proto včelaři často matky sami mění uměle právě okolo 2-3 let věku matky. Sem tam ale narazíme na názory, že vykladené matky po 2-3 letech jsou díky tomu, že matka příliš plodovala. Samozřejmě, že vysoce plodné matky budou vykladené zpravidla dříve, každopádně zkrácení života na ½ je až příliš. Nedávno jsem se díval do 60 let staré knihy a tam je uváděn počet včel v úle 70000 v případě léta a 15000 v případě zimy. O těchto počtech se mluví stále. Včelstva se 150000 jedinci nemáme, aby bylo tvrzení rychle vykladených matek z důvodu vyšší plodnosti aspoň nějak podložené. Zde bych viděl primárně jako důvod takto brzo vykladené matky nedostatečné oplodnění, popřípadě nízký počet spermií u trubců.
Když vezmeme v potaz, že
1) Fluvalinát a Amitraz je jako účinná látka „léčiv“ stále velice oblíbená mezi českými včelaři
2) Fluvalinát zůstává v úle dlouhou dobu díky pomalému rozpadu. Amitraz se sice rozpadá, ale metabolity jsou stabilnější a stále neurotoxické.
3) Fluvalinát a Amitraz kontaminují vosk, protože jsou rozpustné v tucích a to je dalším důvodem dlouhého setrvání těchto látek ve včelstevu
4) Opakovaným používáním těchto látek dochází k hromadění ve vosku
5) Pakliže se nachází tyto látky ve včelstvu, nalezneme je poté i například v novém vosku (víčka), byť v nižší koncentraci. Viz tento článek:
Uvědomme si prosím, že další negativní vliv tvrdé chemie (Fluvalinát, Amitraz) spočívá také v redukci spermií u trubců.
Setkávám se i se včelaři, kteří mají včelstva dlouho dobu (desítky let), nedělají oddělky, nechovají matky, nemění matky. Ztráty doplňují pouze rojem. Na 10 včelstev mívají 2-3 roje ročně v průměru, žádná extra velká rojivost. Líbí se mi, že včelstva mění matku samy, aby přežily, jinak by padly a mezi včelstvy nejsou výrazné rozdíly. Zpravidla se jedná o výkonná včelstva. Tím chci říct, že měnit včelí matky uměle po 2-3 letech nemusí znamenat nutně vyšší medné výnosy. V dnešním světě, kdy je výměna matek v drtivé většině případů prováděna uměle jsem vypozoroval, že je to po stránce včely a její evoluce další špatný krok, protože jsem si všiml, že včelstva dlouho držená na umělých výměnách matek často vůbec nedokáží reagovat na zhoršující se stav matky, což by v případě, že by včelař nezasáhl, vedlo často až k úhynu včelstva. Nejen, že nemoci škodí a likvidují naše včelstva, ale ani tyto zásahy (umělé masivní výměny matek) včele vůbec neprospívají. Aspoň vybírat plemenné včelstvo také podle toho, zda si včelstvo dokáže matku samo vyměnit. Toto je velice důležité.
Když se ještě vrátím k samotným spermiím, tak známe obecné názory, že matky z včelami postavených matečníků jsou výkonnější. Tzn matky z rojových nebo z tichých výměn. Proč tomu tak je? Jedním z názorů je to, že je larvička po vylíhnutí ihned krmena jako budoucí matka. To je bezpochyby pravda a chov matek z vajíček podle různých zpráv říká, že jsou takto chované včelí matky opravdu výkonnější.
Pořád to ale není ono. Od předních včelařů jsem se doslechl, že když chce matka položit vajíčko budoucí včelky, pošle ze své spermatéky +/- 10 spermií. Zpravidla nejsilnější spermie vajíčko oplodní. V případě, že chce matka položit vajíčko budoucí matky, údajně pošle spermií více. Větší konkurence mezi spermiemi vede k tvrdšímu výběru a budoucí jedinec je pak zpravidla vitálnější. Toto je dokázané i u ostatních druhů vč. člověka.
Pokud ale chceme opravdu ty nejlepší matky, tak nám nezbývá než vyhlížet matečník na tichou výměnu nebo na rojové matečníky. Říká se, že jsou matky z rojových matečníků více rojové. Proč by měly být více rojivé? Genetika je přece stejná. Není důvodem to, že jsou právě včelstva na rojové matky početnější a tím dochází k následnému častějšímu rojení? Osobně bych se rojových matečníků vůbec nebál, právě naopak. Když jsem se letos setkal se včelstvem, které se chtělo vyrojit, protože mělo zakladené rojové matečníky, udělal jsem oddělek na starou matku + další oddělek na rojové matečníky + jsem jeden rojový matečník v úle ponechal.
Včelařme moderně, nástavkové úly, moderní technika v podobě získávání medu, zpracování vosku, úlové váhy, informace atd. ale dejme si prosím pozor na evoluční záležitosti včely. Uvědomme si, do čeho včele zasahujeme a co do včelstev dáváme a s jakými účinky. Mnohdy hodnotíme jen to, zda roztoči umírají. Pokud roztoči umírají a včelstvo přežívá, bere to jako že je vše v pořádku a na negativní vlivy, které mají vliv také na budoucí stav vůbec nebereme ohled.
Ing. Jan Peterek, 25.5.2019
