Dobrý den vážení včelaři.
Na internetu se objevily články ohledně šíření sršně asijské po Evropě. Byla omylem zavlečena do France na jednom kontejneru. Poté následoval její prudký rozmach po Evropě. Poslední zprávy říkají, že byla zaznamenána už v Bavorsku a blíží se k nám do České republiky.
Jedná se o relativně agresivní sršeň, která je nebezpečná především pro naše včelstva. Jak to budeme řešit?
Máme možnost například použít speciální lapače a na každou včelnici tyto lapače umístit anebo máme samozřejmě možnost v podobě evoluční biologie – přirozeného výběru – Darwinovského včelaření.
Pro naše včelstva bude sršeň asijská znamenat opět pouze a jen selekční tlak v kdo ví jak vysoké míře. Jelikož chováme velice mírná a nebodavá včelstva, že se objevují problémy i s vosami, je zřejmé, že selekční tlak bude vyšší, než by býval dříve.
Když se v Americe řešila bodavost afrikanizované včely, která se po Americe rozšířila, viděl jsem dokument, jak byla agresivita včelstev primárně řešena. Byly napouštěny kousky látek útočným feromonem a tyto kousky látek byly vkládány před česna jednotlivých včelstev. Některá včelstva byla velice agresivní a útočný feromon před úlem vyvolal silnou reakci včelstva. Jiná včelstva byla klidná, že z úlu vyletěly jen jednotky včel. Mírná včelstva byla následně množena a genetika agresivních potlačována. Během několika let došlo k plošenému snížení agresivity včelstev.
Toto stejné lze aplikovat v případě asijského sršně. Nechat včelstva napospas nebude dobré řešení, ale určitě na toto bude možné postavit metodiku, kdy budeme sledovat, která včelstva se budou schopna účinně nebo aspoň částečně bránit. Včelstva, která budou vykazovat dobré výsledky, budou poté cíleně množena. Metodika může spočívat v obyčejném sledování včelstev nebo v odchytu těchto sršní a cíleným vkládáním (v klíckách) do včelstev s tím, že budeme sledovat reakci včelstev.
Jaká metodika ponese dobré výsledky uvidíme, až bude situace aktuální. Každopádně pro včelu je existenčně opět důležité řešit problém (selekční tlak) z pohledu evoluční biologie, protože v případě, že půjdeme cestou lapačů, budeme si táhnout problém dále do budoucna a v přírodě už nebude zdaleka ani to jedno procento (o kterém mluvím) schopné přežít bez člověka.
Nyní zde máme pěknou ukázku toho, že je potřeba řešit selekční tlaky okamžitě, protože co může nyní nastat? Co když najdeme odolné včelstvo na varoózu nebo virus deformovaných křídel, ale sršeň po něm půjde a včelstvo se nebude účinně bránit? Zato druhé včelstvo bude sršně úspěšně likvidovat, ale na varoózu či virus deformovaných křídel odolné nebude. Co pak množit?
Tím, že nerespektujeme přírodu, si zaděláváme na nemalé problémy do budoucna.
Za včelou stojí desítky miliónů let evolučního vývoje, nic ji nedokáže zastavit, protože je naše planeta příliš malá a v historii se opakovaně objevoval pouze jediný kontinent a všichni žili pospolu nemalou část evolučního vývoje.
Ing. Jan Peterek, 27.6.2019
