Dobrý den vážení včelaři, máme začátek dubna, včelařská sezóna se pomalu rozjíždí, stromy začínají nakvétat, no prostě začíná pro mě to nejpěknější období – jaro.
Když vezmeme úhyny včelstev, tak jsou často za jejich příčinu přikládány postřiky na polích, kdy se používají pesticidy. Samozřejmě pesticidy na polích jsou potencionálním rizikem pro naše včelstva, určitě i ony mohou za určité procento úhynů včelstev, podívejme se ale na to z druhé strany.
V Moderním Včelaři č. 03/2019 vyšel zajímavý článek s odkazem na studie, kdy se prováděly rozbory vosku na přítomnost pesticidů používaných v zemědělství a akaricidů používaných ve včelařství. Na internetu jsem pohledal další práce zabývající se pesticidy ve včelím vosku a našel jsem tento graf, který byl mimo jiné také použit v Moderním Včelaři 03/2019.
Graf převzat z:
Hodnotenie rizika rezíduí pesticídov vo včeľom vosku
MVDr. Dana Staroňová
Rok 2018
Co na tomto grafu vidíme? Jedná se o studii ze Španělska, každopádně kvalitu vosku řeší čím dál více států včetně nás. Graf nám ukazuje, jak zatěžují včelstva včelaři a jak zemědělci, tedy nám to říká to, jak včelstva zatěžují látky, které do včelstev vložíme my, včelaři a to, kolik pesticidů si včelky nanosí zvenku.
– První sloupec staré plásty: Včelař zatěžuje 47x více
– Druhý sloupec mezistěny: Včelař zatěžuje 80x více
– Třetí sloupec vosk z víček po odvíčkování: Včelař zatěžuje 93x více
– Čtvrtý sloupec panenský vosk: Včelař zatěžuje 17x více
Včelaři dobře vědí, co je účinnou látkou kyseliny mravenčí (často v přípravku Formidol), přece kyselina mravenčí. Včelaři vědí, co je účinnou látkou kyseliny šťavelové (často v přípravku Varromed), přece kyselina šťavelová (Varromed obsahuje ještě kyselinu mravenčí).
Problém nastává u léčiv typu M1AER nebo Gabonů (především PF), kdy včelař často vůbec neví, co je účinnou látkou, mnoho včelařů zná jen obchodní název. U těchto léčiv se používá jako účinná látka tau-fluvalinát (u dalších typů Gabonů se používají další látky, ale nyní se budeme věnovat tau-fluvalinátu). Podívejme se na internet
Převzato z: https://www.agromanual.cz/cz/pripravky/ucinne-latky/ucinna-latka/tau-fluvalinate-tau-fluvalinat
Co nám toto říká o tau-fluvalinátu?
Druh: Insekticid (tohoto se zase nelekněte, i kyselina mravenčí je insekticid)
Přípravky: Mavrik 2 F
Klikněme tedy na přípravek Mavrik 2 F a najdeme tyto informace:
Převzato z: https://www.agromanual.cz/cz/pripravky/insekticidy/insekticid/mavrik-2-f
Co se zde dočteme? Že se Mavrik používá (používal) na řepku (blýskáček) anebo na brambory (mandelinku). Roztoč Varroa Destruktor je ve stejné skupině s blýskáčkem a mandelinkou, na všechny tři účinkuje tau-fluvalinát.
Závěr: Nemálo včelařů vkládá do včelstev tau-fluvalinát, látku, která se používá (spíše už používala, protože tau-fluvalinát je už „zastaralou“ látkou) přímo také na řepku nebo na brambory. Kolik včelařů letos natřelo plod přípravkem M1AER, kde je účinná látka tau-fluvalinát a večer, jak sednou k internetu, tak si přečtou email s oznámením, že bude prováděn postřik řepky v jejich okolí, což včelaře mnohdy rozčílí, přitom kdo má na včelstva větší negativní vliv?
Jeden kilometr od mého stanoviště je letos pole s řepkou, není moc velké, ale první co mě napadlo bylo to, že doufám, že je to ta správná odruda, která vydatně nektaruje, protože některé odrudy už nektar prakticky nedávají. V roce 2016 byla řepka od mého stanoviště vzdálená 2 kilometry a každé včelstvo dokázalo nanosit v průměru 25 kilo za 3-4 dny, byl to pěkný pohled. Ono řepkový med je velice zdravý, jako jeden z mála, prakticky jako jediný obsahuje tzv. brasiny, což jsou látky s protirakovinnými účinky. Kdyby i zemědělci omezili postřiky, tak by se mohl řepkový med hodnotit jako jeden z nejzdravějších, ne-li nejzdravější.
Můj dovětek: Také bylo vydáno mnoho studií zabývající se tau-fluvalinátem a jeho negativním účinkem na včelstva, pouze krátce zde vypíchnu:
– Zkrácení délky života včel
– Prodloužení vývoje včely (podpora v množení roztočů po jejich reinvazi. Jak víme z biologie roztoče, čím delší vývoj, tím více vyvedených potomků roztoče, proto také roztoči preferují trubčinu)
– Zvýšení virulence ve včelstvu, sice ne na dlouho, ale výrazně
– Včelky vykonávají jinou činnost, než by správně podle svého stáří měly vykonávat atd. Tyto studie jsou dohledatelné.
Prosím, zamyslete se nad postupy, které provádíte při tlumení varoózy, minimálně v případech, kdy budete kritizovat zemědělce za jejich postřiky.
Ing. Jan Peterek, 7.4.2019
