Dobrý den vážení včelaři.
Ve své kníze i zde na stránkách píšu o tzv. hypersenzitivitě. Dostal jsem dotaz, jaký je rozdíl mezi senzitivitou a hypersenzitivitou. Tak si to pojďme trošku vysvětlit. Nejprve si přečtěte tento článek:
Takže máme včelstvo a máme roztoče, který roznáší virus deformovaných křídel (DWV). Nyní se budeme soustředit především na virus deformovaných křídel (DWV).
1) Když máme odolné včelstvo na virus deformovaných křídel, tak se včelky líhnou zdravé nevykazující znaky deformovaných křídel i z infestovaných buněk roztočem. Když roztoč infikuje dospělou včelku, která je na virus deformovaných křídel přirozeně odolná, nic se prakticky nestane. Roztoč ji sice způsobí poškození jejího těla, které se ji už nikdy nezahojí, a toto poškození je vstupní branou infekcím, každopádně zde epidemie na virus deformovaných křídel příliš nehrozí.
2) Když máme senzitivní včelstvo na virus deformovaných křídel, tak se včelky líhnou zpravidla s deformovanými křídly z infestovaných buněk roztočem. Zde vidíme klinické příznaky projevu viru deformovaných křídel, pouze v tomto případě ze všech šesti možností. Když roztoč infikuje dospělou včelku, která je na virus deformovaných křídel senzitivní (náchylná), infikuje ji, která je poté zdrojem nákazy pro své sestry (i plod, v tomto článku se ale přenosem nemoci přes potravu nebudeme zabývat) a to po dobu několika dní. Infikace dospělé včelky virem deformovaných křídel způsobuje zkrácení jejího života, každopádně křídla má v pořádku až do své smrti, zde žádný klinický projev viru nejsme schopni vizuálně vidět.
3) Když máme hypersenzitivní včelstvo na virus deformovaných křídel, tak se včelky už ani nevylíhnou a umírají ještě ve fázi kukly. Včelky, které se o plod starají, odvíčkovávají buňky, protože cítí velice poškozený až mrtvý plod. Když roztoč infikuje dospělou včelku, která je na virus deformovaných křídel hypersenzitivní (velice náchylná), infikuje ji, která je poté zdrojem nákazy pro své sestry (i plod) a to po dobu několika dní. Infikace dospělé včelky virem deformovaných křídel způsobuje zkrácení jejího života, každopádně křídla má v pořádku až do své smrti, zde žádný klinický projev viru nejsme schopni vizuálně vidět.
Hypersenzitivita je obecně stav, kdy je nakažený jedinec tak neodolný, že ihned umírá a není infekční pro své okolí a nešíří nákazu dále. Hypersenzitivita se dá v určitých oblastech použít, ale u včel to není možné, protože roztoči infikují jak plod, tak dospělé včelky. Kdyby roztoči infikovali pouze plod, kde dochází k jejich reprodukci, pak by hypersenzitivní včelstvo na virus deformovaných křídel neumíralo. Jelikož ale roztoči infikují i dospělé včelky, které jsou ještě velice náchylné na tento virus, nakonec ke kolapsu na virus deformovaných křídel stejně dochází, problémem je, že nevidíme žádný klinický projev viru u hypersenzitivního včelstva.
Někdy se sice stane, že i u hypersenzitivního včelstva klinický projev uvidíme, toto nastává ale zpravidla v případě, že včelka infikuje larvičku virem přes potravu. Pro rozjetí infekce přes potravu je potřeba v řádech vyšší dávky a tak se stává, že se infikovaná larvička přes potravu přeci jen dovyvine, ale velice často právě s klinickým projevem viru deformovaných křídel – tedy deformovanými křídly. Jak jsem ale psal, v tomto článku se roznášením viru vertikálním přenosem (z infikované kojičky na larvičku) nebudeme zabývat.
Hypersenzitivita je mnohdy považována za odolnost u včelstev, protože:
1) Nevidíme žádné klinické projevy viru deformovaných křídel a tak usuzujeme na odolnost vůči tomuto viru
2) Včelstvo odvíčkovává infestované buňky s roztočem, což je mnohdy chybně považováno za VSH, ale včelky nereagují na roztoče, ale na silně poškozený až mrtvý plod
3) Tím, že včelstvo odvíčkovává infestované buňky, nedochází k reprodukci roztoče a množství roztočů ve včelstvu roste velice pomalu, což vede včelaře často k tomu, že si myslí, že je včelstvo varroatolerantní
Hypersenzitivitu v posledních letech pozorovalo čím dál více včelařů, zpravidla bylo včelstvo považováno za odolné, tedy jej včelaři rádi rozchovávali. Zklamání přišlo, když včelstvo v podletí umřelo z „neznámé příčiny“ (roztočů málo, bez klinického projevu DWV). Slyšel jsem názory typu, že se některé geny včely navzájem ruší, že odolnost kóduje nějaká neodolnost, což včelaře často velice demotivovalo v selekční činnosti, protože včelstva, která se jevila prakticky jako jedny z nejlepších (málo roztočů, bez kliniky DWV), umíraly následně často jako první. Není to ale tak složité, je to naopak velice jednoduché, vše koresponduje se stále horším a horším zdravotním stavem včelstev, že se často dostáváme až do hypersenzitivity, která vzniká množením neodolných včelstev, ze kterých jsou matky pářeny trubci z neodolných včelstev a tak dále.
Více se ohledně hypersenzitivity dočtete v mé knize.
Ing. Jan Peterek, 26.1.2019
