Dobrý den vážení včelaři,
máme po slunovratu a chování včelstev se začne brzy měnit. S čím se včelaři po slunovratu mohou setkat, jsou loupeže včelstev. Když jsem na svém začátku choval šlechtěná včelstva, měl jsem s loupežemi velké potíže. Docházelo k loupežím i pěkných, silných oddělků. Útoky byly mnohdy velice silné, že se pak v oddělcích vyskytovalo mnohdy velké množství mrtvol v podmetu, ať už se oddělek ubránil nebo nikoliv. Jelikož jsem viděl, že nejsou na vině slabé, neduživé nebo nemocné oddělky, ale že agresivita je až příliš velká, sledoval jsem, které včelstva mají k loupežím sklony. Včelstva, která měla k loupežím sklony, jsem následně převezl na jiné místo nebo rozbil na oddělky nebo jsem se vzpomínám v jednom případě uchýlil k likvidaci daného včelstva, které mělo naprosto nepříčetné loupeživé chování.
Bohužel můj názor je takový, že šlechtitelé množili snůškově ta nejlepší včelstva, ale už nebyli schopni rozeznat, zda je med nanošený z rostlin nebo nakradený. U šlechtěných včelstev se osobně setkal také s tzv. „tichou loupeží“, kdy dokázaly vykrádat ostatní úly bez rvaček. Nebo vzpomínám bylo okolo 15.11. a některá včelstva začala silně vyletovat a létat na jednu stranu a nosit … – krást. Mnohdy jsem slyšel nebo četl, jak jsou šlechtěná včelstva „odolná“ vůči americké hnilobě (moru včelího plodu), protože jsou šlechtěná také na čistící pud, ale takové loupeže jsou přeci tím nejvíce nebezpečným, jak si nákazu dotáhnout. Mluvil jsem s některými včelaři, kamarády, kteří se s americkou hnilobou setkali, samozřejmě jsem se jich zeptal, jaká včelstva chovají, no a většinou to korespondovalo s mými poznatky, zpravidla chovali právě ony loupeživá včelstva.
Když jsem o tomto začal mluvit a psát, že se zaměřuji na loupeživost včelstev a že nechci chovat včelstva s loupeživými sklony, dostal jsem několik reakcí, že je loupeživost přirozená a že jsou všechna včelstva loupeživá. Loupeživost je chování a chování se dá šlechtit, jako nebodavost, nerozlézavost, čistící pud apod. Proto podle mých poznatků šlechtitelé v doprovodném efektu „dobré užitkovosti/snůškovosti“ vyšlechtili i vysoké sklony k loupeživosti aniž by o tom mnohdy sami věděli.
Nyní chovám včelstva, která prakticky neloupí, můžu mít klidně dvou-rámkové oddělky, které následně posílím nebo když zapomenu flašku cukerného roztoku ve včelíně, tak se nic nestane. A to se mi líbí.
Co chci ale napsat je to, jak jsem zjišťoval, která včelstva loupí. Když došlo k vyrabování například některého z oddělků, v odpoledních hodinách jsem do oddělku vložil flašku s cukerným roztokem a pořádně otevřel česno. Loupež se samozřejmě ihned rozjela. Loupitelky ve vylupovaných úlech také nocují, to víme, proto jsem přišel večer okolo 20:30, vylupovaný oddělek otevřel a zabouchal do nástavku. Loupitelky samozřejmě ihned začnou úl opouštět a začnou se vracet tam, kde patří. Dá se říct, že z úlu vyletí „malý roj“, který se začne viditelně přemisťovat tam, kde patří. Tímto postupem se dá dobře zjistit, které včelstvo loupí.
Samozřejmě včelstva mohou být částečně dohnána k loupení v případě, kdy hladoví a jsou tedy nervózní, toto je nutno samozřejmě zvážit. Pokud ale mají zásob dostatek a přesto loupí, pak jsem taková včelstva vždy řešil. Dá se ale říct, že jakmile jsem šlechtěná včelstva chovat přestal a přešel na včelstva nešlechtěná, tzv. „po dědovi“, měl jsem s loupežemi klid.
Ing. Jan Peterek, 23.6.2022
