Dobrý den vážení včelaři.
Často se vedou debaty nad tím, co všechno včele škodí, proč jsou úhyny a co je způsobuje? Pojďme si to probrat, o čem se mluví. Pokud byste měli další nápad, napište mi a já článek doplním.
1) Nástavkový úl
Často padají názory, že nástavkový úl je špatný a velice odlišný od dutiny stromu.
Dobu nástavkových úlů máme přibližně od roku 1850, je to už příliš dlouhá doba na to, aby se negativní vliv nástavkových úlů projevil. Včelky sice staví dílo zešikma oproti česnu, tzv. studená nebo teplá stavba je jim nepřirozená, ale z pohledu selekce a případných úhynů se nástavkové úly nejeví jako úl včele vysoce nevyhovující, který by pro ni znamenal čestné včelí kolapsy. Problémem je například přechod v zimním období z jednoho nástavku do druhého za zásobami, zde jsou úhyny zaznamenávány, ale jsou v jednotkách procent.
Za mě nástavkový úl = nulová priorita
2) Mezistěny a jejich kvalita
Mezistěny se začaly do včelstev dostávat už koncem 19. století a k úhynům nezačalo docházet ani po delší době. Diskutovaná je často velikost buněk, říká se, že je velikost 5,4 mm (tedy dnešní standard) nepřirozený a že včela v přírodě stavěla buňky trošku menší (okolo 5 mm). Co víme, tak včelky si na větší buňky, které byly údajně vymyšlené za účelem líhnutí se větších včel s delším sosáčkem, což by mohlo znamenat větší medný výnos a lepší dosah včelích sosáčků například do jetele, který má hluboké květy, rychle zvykly a roje na volné stavbě opět staví 5,4 mm. Benefit v podobě větších medných výnosů se údajně neprokázal. Často se také dovídáme informace, že by bylo rozšíření menších buněk lepší z důvodu varoózy, protože se včelky v menších buňkách dovyvinou o několik hodin dříve, což má pozitivní vliv na nižší množství dovyvinutých potomků roztoče. V tuto chvíli studie, které se ke mně dostaly, mluví o této výhodě menších buněk, ale výhoda je příliš malá, spíše taková dekorativní nebo můžeme říct podpůrná.
Další věcí je kvalita mezistěn, bavíme se často o parafínu, o reziduích postřiků aplikovaných na pole nebo do lesů, o léčivech a jejich reziduích. Toto je pravda a měli bychom se snažit, aby naše včelstva žila na díle s co nejmenším podílem těchto látek. Laboratorní rozbory mluví o tom, že se ve vosku dají najít látky aplikované na pole nebo do lesů, ale že převažují látky léčiv nebo jejich rezidua. Včelař má tedy největší vliv na koncentraci cizích chemických látek nacházejících se ve vosku tím. Pokud chce včelař stále provádět chemické zásahy do včelstev, může použít látky rozpustné ve vodě (např. kyseliny) a látky rozpustné v tucích (tzn. ve vosku) vysadit. Také parafín můžeme plně omezit tím, že si například budeme vyrábět mezistěny z vlastního vosku nebo je kupovat či vyměňovat od kvalitních zpracovatelů vosku a výrobců mezistěn. Parafín se získává z ropy nebo hnědouhelného dehtu.
Co se týče zátěže včelstev z pohledu nekvalitních mezistěn je otázkou, kontaminovaný vosk včelstvu škodí, ale do jaké míry je těžko říct.
Za mě kvalita mezistěn = střední priorita
3) Změna klimatu
O změně klimatu se také často diskutuje, můžeme zmínit teplejší zimy v uplynulých letech, brzký nástup jara, horké léto, teplý podzim nebo nedostatek srážek. Zatím se ale neukazuje, že by měla změna klimatu nějaký zásadní vliv na naše včelstva. Ano, u neodolných včelstev na varoózu může dojít k tomu, že se roztoč zvládne více rozmnožit tím, že včelstvo při teplejším průběhu zimy více a hlavně déle ploduje, toto ale není záležitost změny klimatu, ale odolnosti na nemoc. Varroatolerantním včelstvům teplá zima nevadí. Samotný tlak na selekci změny klimatu se nyní zdá opět jako malým.
Za mě změna klimatu = nulová priorita
4) Změna krajiny
U změny krajiny je už situace horší, zde došlo k větší proměně za krátký čas. Diverzita rostlin klesla, plevely jsou likvidovány, přesto mají pro včelky zdravý pyl i nektar, do půdy se dostávají látky aplikované v zemědělství, louky jsou pravidelně sečeny, lesy káceny, sejí se monokultury a tak mají včelstva zásoby pylu z menší palety rostlin, což u nich může způsobit nedostatečnou výživu a slabší obranu vůči nemocem. Měli bychom se snažit dopřát včelkám pyl i nektar z co největší palety rostlin. Včelstva mohou hůře prospívat v oblastech se silnou zemědělskou činností. Co se týče celorepublikové úrovně je opět otázkou, do jaké míry změna krajiny včele jako druhu škodí.
Za mě změna krajiny = střední priorita
5) Převčelenost krajiny
Často se také mluví o převčelenosti krajiny. Je to pravda? Když se podíváme na počet včelstev, tak zjistíme, že zde máme přibližně stejný počet včelstev jako v roce 1960.
Kdy by nastaly úhyny na převčelenost krajiny? V případech hladovění včelstev. Potrava a její množství je jeden z hlavních vlivů na velikost populace. Když je potravy málo, druh početně zeslábne, když je potravy hodně, druh půjde populačně nahoru. Jsme ale ve stavu, kdy by měla včelstva hynout na hlad? V aktuální situaci zatím včelstva dokáží nanosit dostatek nektaru i pylu pro to, aby zdárně přezimovala, dokonce ještě zpravidla generují přebytky. Objevují se sice hladové roky (například rok 2014), kdy by očividně v určitých lokalitách včelstva nebyla schopna nanosit v daném roce dostatek nektaru a pylu pro zdárné přežití do dalšího roku, zde by proběhly úhyny (nebo přirozené spojování včelstev), každopádně včelstva včelaři hlídají a každý si je vědom, kolik včelstva potřebují zásob, aby zdárně přežila. V letech, jako byl rok 2014, nastávají situace, kdy někteří včelaři ze včelstev žádný med nemají a ještě je musí pořádně zakrmit, každopádně zde vliv na celorepublikové úrovni je takřka nulový, protože se takové roky vyskytují ojediněle. V případě, že by se takové roky, jako byl rok 2014, opakovaly častěji nebo by šly přímo po sobě, pak by bylo nutné zvážit počet včelstev.
Taky se mluví o tom, že když je větší množství včelstev v jedné oblasti a nastanou zde nějaké úhyny, dojde k loupežím kolabujících včelstev, zatím žijící včelstva si infekce nanosí a záhy kolabují taky, tedy že je zde možnost „řetězové reakce“. To je pravda, ale zde je tím klíčovým odolnost na nemoci.
Převčelenost krajiny musí zhodnotit každý včelař sám.
Za mě převčelenost krajiny = nízká priorita
6) Nemoci
A nyní se dostáváme k tomu hlavnímu, k nemocem. Nemoci dokáží nyní pozabíjet přibližně 99% včelstev, protože se díky konceptu včelaření pomocí pozastavené přirozené selekce nakupily. Nejsou to epidemie, které by jen prošly a dále samy odezněly, zůstávají tady a je potřeba je pozitivně okamžitě řešit, než přijdou nemoci další. Nemoci jsou tím hlavním, co nyní včele škodí.
Odstavce výše a jejich tlak na včelu jsou dost často spekulativní, co ví každý včelař, tak to, že to jsou právě včelí nemoci, které škodí nejvíce. Nemoci včelu ohrožují nyní už na druhové úrovni a to celorepublikově. Dokáží vylikvidovat už přibližně 99% včelstev v celé republice, prakticky vůbec nezáleží, zda včelaříme pod horami nebo v nížině, nemoci ohrožují včelstva všude. Odstavce výše můžeme více či méně ovlivnit, může to včelkám pomoct, ale vše bude menší změnou než to nejdůležitější, na co by se měl každý včelař zaměřit, a to jsou nemoci.
Za mě nemoci = nejvyšší priorita
Ing. Jan Peterek, 27.1.2019
