Dobrý den vážení včelaři. Na internetu se objevila reakce na aktuální úhynovou situaci od jednoho včelaře, který žádal vysvětlení tohoto stavu. Také se zamýšlel nad tím, zda má v dnešní době smysl selektovat. Napsal jsem na to krátkou reakci, která shrnuje základní myšlenky:
Pokud léčím, tak vzniká selekční dluh. Chvíli to funguje, nemám selekci téměř žádnou, protože jsem ji pozatavil, ale situace se samozřejmě díky množení včelstev, které by už nežily, začne vymykat kontrole a každoročně se začne situace zhoršovat, až se stane postupně neudržitelnou. Toto například vidíme na úhynových letech, jak se postupně úhynové roky koncetrovaly. Připomenu: 02-07-12-14-16-17-18-19! Rok 2019 dávám tučně a s výkřičníkem, zde jsme dojeli na hranu a začaly neřízené, plošné kolapsy včelstev.
Řešíme nyní koktejl nemocí, ale v přírodě nepřichází tolik nemocí najednou, jako je nyní, aktuální situaci včela z přírody nezná. V přírodě přijde jedna nemoc, umře třeba 90% a přeživší se namnoží prakticky všichni, to znamená, opět se obnoví počet včelstev a jsou geneticky co nejvíce různé (ze světa víme, že z 10% stavu se dokáže včela obnovit do plného stavu za 4-7 let). Za X nebo XX let přichází další nemoc a samozřejmě umírá další množství včelstev a tak pořád dokola. Samozřejmě selekce probíhá i na další vlivy, nejen na nemoci, například také na změnu klimatu apod.
Třeba na roztočíka, který sem byl zavlečen v 50. letech, umřelo 50-60% včelstev, ale zajímavé bylo, že 40-50% včelstev roztočíkem netrpělo a tato včelstva se samozřejmě následně namnožila, a bylo po roztočíkovi. Na roztočíkovi, jakožto parazitickém onemocnění, právě můžeme pěkně vysvětlit přirozenou selekci u včelstev.
Nyní škodí hned několik nemocí a tak si můžeme říct, co když najdu odolné včelstvo na jednu nemoc, ale na druhou nemoc umře, má to pak smysl, hledat včelstva odolná na nějaké onemocnění? Kolik včelstev je odolných na 2 (aktuálně škodící) nemoci najednou? Když se nabalí další, třetí nemoc, tak pak už to nemá vůbec smysl nějak řešit, vybírat něco, když tady jsou 3 nemoci, které aktuálně silně škodí? To už je prakticky nemožné. Kolik včelstev přežije tlak aktuálních tří nemocí? Maximálně 1%. Funkční vyhynutí až druhové ohrožení, o kterém mluvím.
Ten kdo poctivě ošetřuje a má ještě vzájemně hodně příbuzná včelstva, to má samozřejmě nejhorší, zdá se, že to funguje (zásahy do evoluce se neprojevují hned, na to pozor), ale pak mu to umře prakticky úplně všechno, jen si na tento kolaps musíte počkat třeba 40 let. Což se právě nyní, v roce 2019, u celé řady včelařů odehrálo.
Mám aktuální zprávy z lokality Sázava/Benešov, že tam to ještě nepřišlo. Chápejte, ne že tam nejsou úhyny a včelaři jsou v pohodě, tam to prostě jen jednoduše ještě nepřišlo.
Ti, co neošetřují (a jejich včelstva prošla selekcí na varoózu a virus deformovaných křídel), jsou na tom úplně v pohodě, tam to jen zase projde přirozenou selekcí.
Je to velice prosté, stačí si stanovit selekční tlak jednotlivých nemocí. Poté si matematicky spočítám, co by se přibližně stalo v přírodě a co se stane, když se nemoci začnou nabalovat. Selekční tlaky sečteme, přidáme ještě koeficient X (tzn. synergie, samotná kumulace nemocí – situaci to ještě trošku zhorší), zohledníme také čas (postupem času se situace zhoršuje i při stále stejném počtu nemocí) a máme to. Obecně se bere, že by neměl počet jedinců v jedné populaci klesnout zhruba pod 5%. U včel můžeme jít níže, protože je to hmyz a ten tvrdou selekci v přírodě prochází často. Takže můžeme vzít takové 2-3%. To znamená, že si dokážu během chvilky zjistit, kolik a jak silných nemocí můžu nabalit, aniž by došlo k druhovému ohrožení popř. funkčnímu vyhynutí. Jelikož jsou aktuální nemoci hodně silné, varoóza má selekční tlak 90% a virus deformovaných křídel přibližně 70%, dokážeme situaci ještě dobře řešit s těmito dvěma nemocemi, kdy máme v populaci přibližně ještě až 3% jedinců schopných přežít (přirozeně odolat těmto nemocem). Pakliže se ale přidá další infekce, jako se stalo nyní, tak poté se situace stane neudržitelnou, neovladatelnou, objeví se neřízené pošlé kolapsy, kterým ještě pomůže dominový efekt.
Úplně odvčelené oblasti, které se nyní začaly hojně v republice vyskytovat, ukazují, že počet včelstev schopných přežít bez člověka, tzn. odolat třem nemocem najednou, klesl prakticky na úplnou nulu. Tato situace by se dala přirovnat ekologické katastrofě, protože obnova tohoto stavu nebude jednoduchá a bude na dlouhá léta.
Ing. Jan Peterek, 5.11.2019
