Dobrý den vážení včelaři, mám pro Váš článek ze své praxe, co se týče mé práce se včelstvy na jaře (březen, duben).
Včelařím v 320 m.n.m. na Adamcově míře 39×24 a neměnil bych, protože je tato míra u nás nejpoužívanější, což mnohé usnadňuje.
Souše přes zimu neskladuji, vše tavím a uskladňuji pouze panenské dílo nebo nedostavěné mezistěny. Zde je riziko napadení zavíječem voskovým minimální. Žádné rámky přes zimu nesířím. Na jaře pak vkládám ukladněné, nesířené rámky do včelstev, rámky s natavenou mezistěnou nebo bez ní.
Mezistěny si nechávám vyrábět ze svého vosku. Vosk posílám paní Machové do Losiné (u Plzně). Uvažuji nad pořízením vlastního deskového lisu s velikostí buněk 5,1mm místo klasických 5,4mm. Podle studií dochází ke kratšímu vývoji včelího plodu až o několik desítek minut, což má pozitivní efekt v pomalejší reprodukci roztočů. Každopádně se jedná podle o velice mírný vliv, ale i ten se dá využít.
První jarní prohlídky:
Okolo 20.3. dělávám první jarní prohlídky, záleží samozřejmě na počasí.
1) Podívám se, zda se ve včelstvu nachází plod, tedy zda matička klade, ale přímo ji nehledám
2) Proberu celý úl a zkontroluji, zda není nějaký rámek nebo dílo poplísněné. Někdy nenajdu jediný rámek, někdy najdu i tři, které vytáhnu a nahradím rámky s mezistěnou nebo panenským dílem. Stejné tak i v případě, kdy najdu už staré, černé dílo (samozřejmě nezakladené, to by bylo škoda), rámek vytáhnu a vložím rámek s mezistěnou nebo panenským dílem
Vložení jedenáctého rámku:
Trubčí rámky nechávám ve včelstvu i přes zimu, nijak extra je neřeším, takže se na jaře nezatěžuji myšlenkou, že bych měl vložit do včelstev stavební rámky (pro trubčinu). Zimuji na 10ti rámcích v jednom nástavku a jedenáctý rámek je potřeba na jaře přidat, jinak do volného prostoru včelky postaví zanedlouho divočinu. V případě, že bych jedenáctý rámek ve včelstvu nechal i přes zimu, byl by na jaře určitě poplísnělý, protože používám tzv. teplou stavbu. Očka mám sice natočené na druhou stranu od česna a celoročně nastavena na větrací dírky, ale ani toto jedenáctému rámku přes zimu od plísně nepomůže. Při první jarní prohlídce jedenáctý rámek většinou nepřidávám, počkám na období asi okolo 10.4. a vložím jej do včelstev. Nedávám jej na kraj, odsunu 3-4 rámky a vložím jej do vzniklé mezery. Zpravidla tento rámek dávám stavební (bez mezistěny), ale ne s cílem, aby si včelstvo postavilo trubčinu, ale s cílem, že další týden nebo dva sleduji stavební pud včelstva, tedy se dívám zpravidla přes fólii ku večeru s baterkou v ruce, jak se včelám s výstavbou daří.
Úvodní obrázek ukazuje, co se stane, když se na jedenáctý rámek zapomene 🙂 fotka je z 16.4.2016. Rok 2015 byl snůškově extrémní a včelstva šla do zimy 2015/2016 ve velice velké síle. Proto už v dubnu 2016 byla schopna postavit takovou divočinu. Obvykle toho 16.4. ještě moc postaveného není.
Rozšíření z jednoho na dva nástavky:
V případě, že zimuji včelstvo (oddělek) pouze na jednom nástavku, okolo 10.4. při vkládání jedenáctého rámku včelstvo (oddělek) podsadím nástavkem mezistěn nebo panenským dílem. Spodní nástavek nijak extra neřeším, beru ho pouze jako takový polštář.
Rozšíření ze dvou na tři nástavky:
Když začnou nakvétat trnky obecné, které rychle následují třešně, slívky, střemchy sleduji, kdy bude včelstva potřeba rozšířit na třetí nástavek.
Co indikuje potřebu rozšíření včelstva:
– Síla včelstva
– Snůška
– Stavební pud
- Sílu včelstva sleduji přes fólii. Dívám se do podmetu, zda se netvoří hrozen. Sleduji letový provoz
- Snůšku je nejlepší sledovat na váze. Hodně včelařů doporučuje mít některá včelstva na váze a tak sledovat přínos sladiny. Sám váhu zatím nemám, v brzké době si ji ale pořídím. Zatím snůšku sleduji podle počasí, podle květenství stromů, podle toho, zda se vrací těžké včely a podle vůně, která při snůšce vždycky včelíny provoní. Popřípadě prohlídkou včelstva, ale do včelstev zpravidla nezasahuji, jen abych se podíval jak na tom jsou
- Stavební pud se snažím vysledovat na vloženém jedenáctém rámku nebo aktivitou včelstva při stavbě můstků pod fólií
Abych včelstvo rozšířil na třetí nástavek, měly by být splněny všechny tři podmínky:
1) Včelstvo by mělo obsedat minimálně celý horní (druhý) nástavek
2) Měla by být snůška a pěkný výhled počasí na minimálně následující dny
3) Měl by být rozběhnutý stavební pud (jelikož neskladuji souše, je aktivní stavební pud při rozšíření včelstva důležitý)
Když je u nás řepka, včelstvo by mělo být při jejím rozkvětu na třech nástavcích. U řepky je ale potřeba hlídat odrůdu, některé totiž nektar dávají hojně, jiné už prakticky vůbec.
Stejné tak je to u střemchy obecné. Za 6 let svého včelaření už svou oblast dobře znám. Střemchy kvetou i u nás okolo potoků a tak mají dostatek vláhy pro nektar. Střemcha bývá u mě první silná snůška, proto se při jejím rozkvětu snažím s třetím nastávkem příliš neotálet. Střemchy kvetly obvykle počátkem května, v posledních letech, kdy bývají teplá jara, kvetou už v druhé půli dubna.
A nyní to nejdůležitější, jak rozšířit včelstvo, které je na dvou nástavcích 39×24 na tři nástavky? Sám na to jdu velice jednoduše. Podívejme se na toto schéma:
Jak jsem psal už výše, první nástavek neřeším, vnímám jej jako takový polštář. Když mám včelstva na dvou nástavcích, zpravidla se nachází plod v období rozšíření na třetí nástavek pouze ve druhém nástavku, jen u těch nejsilnějších bývá už něco zakladeno i v prvním nástavku, to ničemu nevadí. Zebrování používám až v případě rozšíření na čtvrtý nástavek, při tvorbě oddělků (kdy do včelstev, ze kterých jsem odebral rámky pro oddělek dílo zpravidla nazebruji s novými rámky místo těch, které šly do oddělků) apod.
Když včelstvo rozšiřuji na třetí nástavek, otevřu jej, vytáhnu zadní polovinu rámků, přední polovinu posunu ke středu a doplním rámky s mezistěnou (nebo bez) po obou stranách. Zadní polovinu rámků dám ke středu nového třetího nástavku a opět doplním rámky s mezistěnou (nebo bez) po stranách a to je celé. Mateří mřížku nepoužívám a tak neřeším, kde se matka nachází. Po tomto rozšíření už matka v drtivé většině případů udržuje plod v obou nástavcích.
Včelky se do stran roztáhnou samy podle své síly. Plod je stále kompaktní a i v případě nízkých ranních teplot v žádném případě nehrozí neudržení správné teploty na plodě.
Pozn. 1: V případě, že používáme volnou stavu, je potřeba použít zebrování, více rámků bez mezistěny vedle sebe vede k prostavění nerozebíratelného díla.
Pozn. 2: Především v červnu provádím VSH testy na trubčině, je dobré mít poznačené, kde se trubčí rámky nachází a také jejich počet ve včelstvu, což by mohlo ovlivnit naředění roztočů. VSH test sice nesleduje napadení plodu, takže příliš nezáleží na tom, kde se rámky s trubčinou nachází či kolik jich ve včelstvu je, ale je dobré to mít i tak zapsané. VSH test sleduje množství neplodných roztočů a to je v celém včelstvu stejné.
Rozšíření ze tří na čtyři nástavky:
Při rozšíření na čtyři nástavky už bývají včelstva ve velké síle a také počasí už bývá dostatečně teplé i přes noc a tak je už úplně jedno, jak včelstvo rozšíříte. Myslete jen na to, že nové rámky by měly být v kontaktu s plodem (horizontálně nebo vertikálně). Tzn. pokud je třetí nástavek plný medu, není ideální dávat nový nástavek nad tento, ale třetí nástavek zvednout nahoru a mezi druhý a třetí nástavek vložit nový.
Pokud se ve třetím nástavku nachází dostatek plodu, bude tam zákonitě také dostatek včel a pak je to opravdu jedno, jak včelstvo rozšíříte.
Ing. Jan Peterek, 19.4.2019
