Dobrý den vážení včelaři.
Situace ve včelaření se rychle vyvíjí, sám jsem velice překvapen v posledních dnech, kolik lidí už propaguje klíckování matek a přednáší o tom. Proto chci napsat tento další článek, který naváže na článek předešlý:
Všímám si, že se nejen na internetu vedou mnohdy vášnivé debaty nad tím, jak včelstva ošetřovat, aby byly co nejmenší úhyny. Toto je špatný koncept náhledu na problematiku. Stále včelaři uvažují, jak a co nejúčinněji bránit přirozené selekci a tedy jak zachránit před smrtí co nejvíce včelstev. Taková zachráněná včelstva jsou pak dokonce i cíleně množena, rojí se anebo jen produkují trubce. Jak to vypadá pak na trubčích shromaždištích po stránce přirozenosti, přirozené odolnosti nebo obecně schopnosti přežít, je mnohdy velice smutné.
Uvědomme si, že nákazová situace se neustále zhoršuje, to je plně evoluční proces, stále je vyvíjen tlak na selekci, u včel to platí dvojnásob.
Zlepšení nákazové situace nastane, až se od základu změní pohled včelařů na včelstva a to tak, že nebudeme za úspěšného včelaře vnímat včelaře, který nemá úhyny, ale takového, který má včely, které nepotřebují jeho ruky a jsou schopné žít svým životem, toto je úspěšný včelař.
Vím, že tato slova se dají na mých stránkách už najít, ale čím větší tlak vidím ze strany včelařů zastávající čím dál větší množství zásahů a především nově klíckování matek, tím více o tom budu také mluvit a psát, že to není správné.
Podívejme se na to, kde směřujeme, jakou cestou nyní včelaříme:
Hodně se v následujících měsících a letech bude propagovat klíckování matek. Klíckování matek se dělá za účelem pozastavení kladení matky a tím pádem k narušení šíření především viróz ve včelstvu, tady už o roztoče prakticky vůbec nejde, ti už nyní ani nejsou hlavním problémem. Ono klíckování matek bude zpočátku fungovat, tak jak zpočátku fungovala aplikace léčiv, která postupně selhala a začala fungovat vícenásobná aplikace léčiv v jednom roce, která ovšem také postupně selhává. Tak i nyní bude zpočátku fungovat klíckování matek, každopádně i to časem selže. Uvědomme si, že nyní už vadí samotné kladení matky, tedy jeden ze základních biologických pochodů včelstva.
Co nastane po tom, až klíckování matek selže? Že neselže? U prvních dvou řádků mé tabulky bylo také zpočátku říkáno, že je problém vyřešen, ale časem se projevil negativní vliv lidského zásahu a to samé nás čeká i u klíckování matek. Co nastane potom? Hromadný kolaps, který budeme přičítat CCD (Colony Collapse Disorder) nebo postřikům na polích?
Uvědomíme si, že včele škodíme a především včelaři vedou včelu za ruku směrem k druhovému ohrožení. Anebo budeme mluvit o tom, že my přece za nic nemůžeme, že my jsme včelkám pomáhali a „léčili“ je a chránili před nemocemi jak to jen šlo a že nakonec přišly tak i tak kolapsy přece není naši vinou. Jak to teda je?
Podle mého nyní postupně vcházíme do třetí úrovně záchrany už před několika nemocemi (varoóza, virus deformovaných křídel, viry paralýz). Osobně se domnívám, že čtvrtá úroveň už neexistuje, protože nyní se už dotýkáme základní biologie včelstva, čímž je kladení matky a další stupeň si už sám neumím představit.
Vím, že ti, co klíckovat budou, budou mít (zpočátku) menší, ne-li žádné úhyny včelstev, než ostatní, pokud ale vydržíte a klíckovat nebudete, tak se situace časem otočí ve váš prospěch. Pokud budete ještě selektovat a zásahy postupně omezovat a dostane se třeba až do první úrovně či až do úplného vysazení léků a dalších zásahů zachraňujících neodolné jedince, poté na tom budete úplně nejlépe a zde budete mít naději na dlouhé a nikdy nekončící včelaření.
Opačný koncept a to koncept nastartování třetí úrovně záchrany neodolných jedinců skončí dříve nebo později úplným kolapsem. Situace se tak rychle vyvíjí, že to nebude dlouho trvat, počkejme si na to a uvidíme, kde je pravda, zda je chytřejší příroda, která evoluční koncept buduje stovky milionů let anebo člověk, který do včelstev zasahuje sotva pár desítek let.
Ing. Jan Peterek, 16.2.2019