Dobrý den vážení včelaři,
včera jsem se zúčastnil semináře COLOSSu na téma: „Včely a měnící se klima, aneb na co se připravit„
Zajímaly mě především tyto tři přednášky zahraničních hostů:
- Robert Brodschneider (Rakousko): COLOSS Monitoring: Vliv klimatu a počasí na ztráty včelstev v Rakousku a další mezinárodní výsledky
- Ana Diéguez Anton (Španělsko): Mají se včelaři obávat sršně asijské?
- Marco Portocarrero (Portugalsko): Sršeň asijská: prevence a co můžeme dělat při jejím výskytu?
U přednášek byl pořízen od pořadatelů záznam, který se má objevit na internetu, takže není potřeba komentovat celý obsah přednášky, brzy jej sami uvidíte.
U první přednášky od Roberta Brodschneidera mě zaujal jeden údaj. Robert vyhodnocoval údaje z COLOSSu za poslední roky a zaměřil se také na ztráty včelstev, které nesly mladou matku nebo matku starší. Když se podíval na data ze zimy 18/19, měl zde téměř 700 000 včelstev. Včelstev, které měly mladou matku (z roku 2018), tzn. tyto matky zažily svou první zimu, bylo 55,0%. Když se podíval na geografickou Evropu, výsledek byl 56,3% a když se podíval na EU, výsledek byl 56,0%.
Pakliže tyto údaje (55,0%, 56,3%, 56,0%) srovnáme s mou anketou, která běžela mezi 6.11.-10.11.2021, zjistíme, že máme stejný výsledek a to se mé ankety zúčastnilo pouze 77 respondentů. V mém případě jde do letošní zimy přibližně 55,6% matek na průměrné české včelnici.
Zde ještě přikládám výsledek mé drobné ankety:
Robert Brodschneider uváděl, že mladé matky mají vyšší pravděpodobnost přežití než starší, ono je to logické. Výsledky ale příliš rozdílné nebyly. Víme, že se v přírodě matky dožívají až 5ti let, osobně se také z této podstaty domnívám, že tak velké množství mladých matek není z evolučního hlediska dobře. V mé anketě také vidíme, že se nyní matky narozené v roce 2018 nebo starší nevyskytují prakticky vůbec. Toto osobně nepovažuji za správné. Domnívám se, že na trubčích shromaždištích je zapotřebí trubců nesoucí „3 roky staré nebo i starší“ geny. Mladé matky sice podávají vysoký výkon, ale chybí zde jistá rovnováha. Matky starší tří let jsou podle mého mínění také cenným genetickým materiálem, protože daná matka ukazuje vitalitu, výdrž a také bych zde uvedl slovo odolnost. V mém grafu vidím, že je včelaření komerční, zaměřené na výnosy, ale rovnováha, přirozený přístup zde můžeme říct naprosto chybí. Samozřejmě za tento stav mohou také úhyny včelstev. Úhyny rostou, ale počet včelstev republikově zatím nepadá, tedy aspoň podle dostupné evidence včelstev. To znamená, že včelaři množí „o 106“, aby ztráty vyrovnali, což ale povede k nárůstu mladých matek.
Další dvě přednášky byly ohledně Vespy velutiny – sršně asijské. Viděli jsme řadu videí, obrázků.
Co je důležité říct:
- Je menší než naše sršeň obecná (Vespa crabro), dokonce jak jsme na přednášce viděli, někteří jedinci dokážou prolézt česnovou zábranou proti hlodavcům. Tuto zábranu tamní včelaři často používají v obraně vůči tomuto sršni.
- Má ráda stabilnější počasí – chladnější léta, teplejší zimy – tzn. spíše přímořské. Letos se už vyskytla také v Dánsku. Z dat především z Francie a už také Německa ale víme, že dokáže fungovat také vnitro-kontinentálně a tak je zřejmě opravdu jen otázkou času, než se objeví i u nás. Nemá ráda tvrdé zimy, to by mohla být naše výhoda, ale jak bylo řečeno na přednášce, tato sršeň je velice přizpůsobivá a v přírodě nejspíše zimovat u nás ani nebude, ale spíše zaleze na půdu, do sklepů atd., prostě bude zimovat v lidských obydlích, kde bude mít vhodné stabilní teplejší zimní klima, menší velikost je pro ni v tomto pohledu také výhodou.
- Charakteristické znaky jsou: oranžové nohy a tmavší tělo. Naše sršeň obecná má vchod do hnízda zespod, sršeň asijská má vstupy do hnízda ze stran. Staví nejprve primární hnízdo a až má dostatek dělnic, začne stavět hnízdo sekundární až 40 metrů vysoko a zpravidla vysoko v koruně stromů. Takže sekundární hnízdo se hledá extrémně těžko. Důležité je se zaměřit především na hnízda primární, které jsou zpravidla blízko zemi a která se dají dobře zlikvidovat. Živí se mrtvými myši, ovocem (způsobuje vinicím a sadům velké škody) a dále samozřejmě také včelami. Útočí na včelí kolonie mnohdy ve větším počtu. Jejich sekundární hnízda obsahují až 15 000 jedinců, takže to nejsou stovky jako u sršně obecné, ale tisíce. Jsou také rychlí stavitelé, přednášející řekla: odjedete na nákup a jak se vrátíte, máte u vchodu „hotové“ sršní hnízdo. Když se člověk ukáže v blízkosti jejich hnízda, zpravidla agresivně útočí.
- Včelaři vkládají na česna česnové zábrany (proti hlodavcům). Používají různé lapače, do kterých nalijí například pivo, ale tam se chytají také ostatní druhy. Nové a nové lapače se stále vyvíjejí. Používá se elektřina: Na česno se natáhnou dva drátky, včelka projde, větší sršeň drátky spojí a odpálí si křídla.
- Viděli jsme také obrannou reakci včelstva. Jako slídilky-loupitelky, jako vosy apod. útočí nejprve na nejslabšího na včelnici.
- Zeptal jsem se, zda jsou některá včelstva rezistentní, odolná, schopna se bránit, odpověď byla, že na jedné včelnici přežilo 7 včelstev ze 35. Za mě to je skvělý výsledky. S tímto se dá pracovat. Ano, údajně je včela medonosná na pyrenejském poloostrově agresivnější než u nás. Od nás vidíme plno videí a zkušeností, jak včelaři nepoužívají už žádné ochranné pomůcky, včelstva mají problémy také s vosami apod., protože jsou přešlechtěná na mírnost a nebodavost. Taková včelstva budou v první linii, to je více než jasné a budou brzy zničena, pokud je člověk nebude bránit. Pokud začne člověk bránit slabé a umožní jim ještě reprodukci, bude to pak nekonečný boj jako s varoózou, pokud se ihned nebudou vyhledávat včelstva schopna se bránit. Jak jsme také viděli na videu na přednášce: pokud je včelstvo silné a na česně je plno včel, sršeň se k nim ani nepřiblíží.
Za mě tedy bude nutné a důležité až se zde sršeň objeví: ihned vyhledávat včelstva schopna se bránit, zhodnotit a udělat studii na to, kolik procent takových včelstev zde máme a pak zvolit vhodnou metodiku rozchovu těchto rezistentních včelstev a okamžité vytěsnění slabochů. Budou se muset misky vah co nejrychleji vyrovnat, ne jak u varoózy, kdy se rozhodlo od stolu bez jakýchkoliv informací (o síle selekčního tlaku).
Za mě to byl velice přínosný den, sršně se zase tolik nebojte, pokud k tomu přistoupíte z té správné strany. Osobně mám také včelstva, která jsou velice útočná a velice agresivní, útočí mi na sekačku jak kosím trávu, i drobné podzimní-zimní vyrušení vede k silné reakci a vylétávání včel i když je pod nulou, takže se v dalším roce ještě více zaměřím na jejich rozchov, protože taková včelstva mohou být klíčem k úspěchu, nebojte, pracovat se s nimi dá, jen je to trošku jiné. Také se podívejte po takových včelstvech.
Děkuji pořadatelům, pěkný den, Ing. Jan Peterek, 14.11.2021