Dobrý den vážení včelaři. Jak jste už zaregistrovali ze všech stran i z mých stránek, letošní podzim/zima 2019/2020 je pro včelky ve znamení velkých úhynů. Sám odhaduji, že přes podzim/zimu 2019/2020 v ČR umře minimálně 50% včelstev (minimálně 350 000 včelstev).

Dalo se tomuto plošnému kolapsu v sezóně 2019 ještě nějak zabránit? Bohužel už nikoliv.

Pokud se podíváme na varoózu, tedy parazitické infekční onemocnění včelstev, kterému řada včelařů (chybně) přičítá největší podíl na aktuálních úhynech, tak co o varoóze víme:

  1. Pokud se vyskytl úhynový podzim/zima, v dalším roce byl od roztočů naprostý klid. Toto pamatuje každý včelař, který zažil dobu, kdy úhynové podzimy/zimy nebyly ještě tak časté. Podzim/zima 2018/2019 byla úhynová, takže by měla být sezóna 2019 po roztočové stránce naprosto v pohodě (což také u většiny včelařů byla).
  2. Letní ošetření včelstev, které včelaři v létě 2019 prováděli, dopadalo zpravidla tak, že léčebné spady roztočů byly minimální. Toto ostatně koresponduje s tím, že sezóna 2019 měla být po stránce varoózy klidná. Letní ošetření včelstev bylo k ničemu.
  3. Od srpna samozřejmě včelstva začala postupně kolabovat, a jak víme, roztoči s kolabujícím včelstvem nekolabují, ale ještě před kolapsem migrují pryč. Toto chování roztočů bylo ve světě popsáno a způsobilo to, že začalo docházet k silným reinvazím roztočů. Proti reinvazi roztočů se včelař nedokáže bránit. Tyto silné reinvaze (mohli bychom říct “spojování roztočů”) do ještě žijících včelstev způsobily vysoké léčebné spady roztočů po podzimní aplikaci. Reinvaze docházely samozřejmě už ve stavu, kdy včelstva měla založenou zimní generaci, takže zde může varoóza vyvolat sekundární kolaps.
  4. Velké rozdíly mezi letním a podzimním ošetřením vedly řadu včelařů na myšlenky špatného (neúčinného) léčiva pro letní ošetření. Léčiva byla samozřejmě v pořádku, silné reinvaze roztočů na podzim ukazovaly na nemalé kolapsy v oblasti.
  5. Podzimní ošetření se vždy provádělo pouze za účelem prevence (abychom neměli problém s varoózou v dalším roce). Na podzim je už zimní generace založená, a pokud z ní roztoče shodíme, vliv na to, zda včelstva danou zimu přežijí, je naprosto zanedbatelný. To znamená, že podzimní aplikace byla v akutní záchraně včelstev, které si „donesly“ velké množství roztočů, také k ničemu.
  6. Mohli byste nyní říct, ale (preventivní) ošetření včelstev na podzim 2019 je přeci dobré pro zdravotní stav v roce 2020. Podzim/zima 2019/2020 je extra úhynová, v sezóně 2020 by měl být od roztočů zase klid, v roce 2020 dokonce ještě extra velký klid, takže je otázkou, co podzimní/zimní 2019/2020 ošetření způsobí v další sezóně, zda se vůbec nějak je schopno projevit.
  7. Varoóza je už jen jedno onemocnění z celé palety onemocnění, které nyní likvidují naše včelstva a proti virovým, bakteriálním onemocněním, proti nosemě (A/C) žádné efektivní zásahy nejsou. Mohli byste nyní navrhnout odstranění plodu nebo zaklíckování matky (což je mimochodem stejně jen opět dočasné řešení), ale v takové míře, v jaké se kolapsy dějí v celé republice, už nebylo v roce 2019 žádné východisko a řešení.
  8.  V USA se začaly dít neřízené kolapsy (bez zjevné příčiny) v roce +/- 2007. Aktuální situace říká, že jsme +/- 12 let za USA.
  9. Četl jsem nedávno článek od jednoho zahraničního včelaře, který vyhodnocoval nějaká data od 3 000 000 včelstev z USA a psal, že včelaři, kteří ošetřují, evidují 33% úhyny. Včelaři, kteří neošetřují, evidují 42% úhyny. (Data jsem osobně neviděl, takže samozřejmě berte tyto informace s rezervou). Dále se zamýšlel nad tím, že ošetřovaná včelstva zákonitě musí negativně ovlivňovat včelstva neošetřovaná (není to opačně, na to pozor). Tzn.: pokud by ošetřovaná včelstva nebyla, úhyny by byly na skupině neošetřovaných včelstev nižší, o kolik je otázkou.
    To znamená, že ošetřování včelstev už nenese žádné výsledky ani v číslech. Je jen na nás, zda se tady budeme plácat i v dalších 12-ti letech neustálých kolapsů, než začneme přicházet na to, že už samotné ošetřování včelstev vůči varoóze je k ničemu. Co se bude dít v dalších letech je velkou neznámou, ale z dat, které máme z USA se situace zřejmě jen tak rychle neuklidní. Nejvíce bude záležet na tom, jak se k tomu problému my včelaři postavíme. Pokud se postavíme pozitivně a půjdeme do toho se vší vervou a začneme špatnou zdravotní situaci aktivně řešit, je velká pravděpodobnost, že za pár let na tom budeme velice dobře.
  10. Můj názor je takový, že kdyby v roce 2019 včelaři v ČR vůbec varoózu neřešili, úhyny by byly k dnešnímu dni (polovina ledna 2020) velice podobné těm aktuálním. Rozdíl by možná těch 9% jako v USA byl také, možná jsme ještě těch 9% schopni ošetřováním včelstev zachránit, ale pro 9% je už samotné ošetřování včelstev celkem ztráta času, kterou bychom mohli vynaložit do něčeho jiného (hledání přirozeně odolnějších včelstev, čímž by se budovala imunitně silná včelí populace v ČR).
  11. Včelaříme podobně jako v USA a očividně přichází podobné výsledky

Ing. Jan Peterek, 15.1.2020