Dobrý den vážení včelaři,

mám pro Vás informaci, co se týče linií, se kterými jsem se na své včelnici zatím setkal. Zauvažoval jsem nad nimi a sestavil dvě tabulky. Cílem tohoto článku je říct, že tím, že bráníme v přirozené selekci a selekční tlaky nemocí stále suneme do dalších let, čímž je nabalujeme, dochází k výraznému následnému zesložiťování situace.

Čísla v tabulce 1 jsou známky (jako ve škole), které bych různým liniím dal v závislosti na jejich projevech.

Sloupec první – varoóza
Sloupec druhý  – virus deformovaných křídel (DWV)
Sloupec třetí – „třetí“ nemoc, kdy si také všímám v posledních dvou letech dalšího tlaku na selekci z pohledu „třetí“ nemoci. „Třetí“ nemoc je podle mého buď virus paralýzy anebo bakteriální infekce (možná už škodí nemoci čtyři).
Sloupec čtvrtý – Nosema Cenarae (NC) – zatím jsem toto onemocnění na svém stanovišti ještě nezaznamenal (laboratorně nebyla zatím potvrzena)
Sloupec pátý – medný výnos (Med)
Sloupec šestý – bodavost

Tím, že zde máme už několik nemocí, tak při chovu většího počtu linií se dají vidět rozdíly v rámci přirozené odolnosti na daná onemocnění, především, když bylo s liniemi odlišně zacházeno v době minulé. První tři linie mám popsané ve své knize, čtvrtou mám nyní jako takový bonus. Situace se v oblasti včelích nemocí výrazně zkomplikovala a sám také hledám východisko, abych mohl v klidu včelařit v budoucích letech.

Když se podíváme na mou tabulku, sám zvažuji, co mám nebo nemám chovat, co více nebo méně namnožit.
Linie 1 je dobrá na med, ale z pohledu nemocí je velice náchylná, linii už dále nechovám. Na této linii jsem začal včelařit a provázela mě 5 let.
Linie 2 vykázala tím, že prošla tvrdou přirozenou selekcí v minulých letech výborné výsledky u varoózy a viru deformovaných křídel. Co se týče „třetí“ nemoci, tak tam nejsou příliš odolné, linii více zasáhly například jarní úhyny na mém stanovišti (únor/březen 2018). Linie 3 a 4 je na tom z hlediska „třetí“ nemoci lépe. Linie 2 není výborná v medné užitkovosti.
Linie 3 je taková nejstabilnější, odolnosti nejsou excelentní, ale zase ani špatné, prošla středně tvrdou přirozenou selekcí v minulých letech.
Linie 4 prošla středně tvrdou selekcí v uplynulých letech. Na varoózu by ještě potřebovaly více protřídit, ta není příliš vyřešena, ostatní vlastnosti jsou slušné.

Když se na linie podíváme, vidíme, že situace výběru není jednoduchá. Kdybychom včelstva ponechali na přirozeném výběru a nemoci by se postupně proselektovaly tak, jak by přicházely, nebyli bychom nyní v takové složité situaci. Například špatná situace je, když vidíte linii 2 umírat na „třetí“ nemoc, přitom nesou doslova zlaté geny v boji s varoózou a virem deformovaných křídel. Kdyby byly v celé oblasti včelstva varroatolerantní s odolností na virus deformovaných křídel, tak selekce na „třetí“ nemoc nebude nic hrozného znamenat. V případě, že se ale setkáte s varroatolerantním včelstvem, od kterého by měli být trubci na každém trubčím shromaždišti, ale takové včelstvo vám zabije jiná nemoc, tak pak se jedná o velice smutný pohled.

Podívejme se tuto druhou tabulku:

Sám všelijaké lidské zásahy do včelí evoluce nepokládám za rozumné a proto v prvním sloupci „inseminace“ označuji „ano“ červeně. Víme, že škodí převoz, včelstva přirozeně odolná v jedné lokalitě často kolabují ve druhé. Na druhou stranu i s tím se dá trošku pracovat a samozřejmě je pořád lepší převézt odolné včelstvo, než neodolné, protože odolné má přeci jenom nějakou pravděpodobnost na přežití i ve druhé lokalitě. Sám zastávám Darwinovské včelaření a jsem proti lidským zásahům v podobě bránění přirozené selekce. Nemoci zde zůstávají, nejedná se epidemie, které by jen “prošly” a poté odezněly, tzn. je potřeba se s nemocemi popasovat ihned a nesunout je do dalších let. Třetí sloupec „přirozená selekce“ ukazuje, zda linie prošly přirozenou selekcí nebo ne. Čím byla přirozená selekce tvrdší, tím to považuji za lepší, protože přežila opravdu jen ta nejlepší včelstva a výběr plemenných včelstev je po tvrdé selekci velice jednoduchý (dá se říct množíme vše, co přežilo). Procenta udávají, kolik včelstev při selekci na stanovišti zemřelo. Poslední sloupec „ošetřování“ udává, jak byla včelstva ošetřována v uplynulých letech nebo při dané selekci.
Sloupec první, třetí a čtvrtý mluví o situaci, která proběhla ještě na původních stanovištích, já už pouze zkoumal dcery přeživších z daných lokalit na svém stanovišti. Jak daleko se stanoviště vyskytovalo od mého je ve sloupci “převoz”.

Berte toto jako mé první zkušenosti s prvními zajímavými liniemi. Sám se těším na budoucnost, protože mě práce se včelkami velice baví a těší, mrzí mě jen ten už velice zkomplikovaný stav.
Z tabulek se dá vyčíst, že čím méně bylo lidských zásahů, tím na tom jsou včelky z pohledu evoluce a dlouhodobé udržitelnosti lépe.

Ing. Jan Peterek, 26.1.2019