Dobrý den vážení včelaři,
navázal bych na svůj předešlý článek:

Podzimní preventivní ošetření včelstev

A doplnil ještě jedno hlubší zamyšlení.

Hodně včelařů má obavu, zda nepřijdou extra úhyny v případě zrušení povinné podzimní aplikace.

Podívejme se na to ale z jiného pohledu.
Často ode mě slyšíte slova o “třetí” nemoci. Co “třetí” nemoc je? Podle mých poznatků virus chronické paralýzy (CBPV), může to být ale i bakteriální infekce, zatím to nedokáži říct s jistotou, možná už škodí obojí (není to ale nosema apis ani nosema ceranae, ta škodí sice také, ale díky tomu, že proti ní nijak speciálně nezasahujeme, dochází k přirozené selekci na toto onemocnění). Samozřejmě, že “třetí” nemoc je pouze filozofií, bakteriální infekce i virus chronické paralýzy tady byly už dávno, proč tedy mluvím o “třetí” nemoci? Protože v tuto chvíli vnímám tři nemoci, které by plně škodily v případě, že bychom se včelstva rozhodli přestat ošetřovat a ponechat na přirozené selekci.

Varoózu vnímám jako nemoc první, tedy první nemoc, kdy došlo k pozastavení přirozené selekce. Nemoc je tady stále.

Jako druhou nemoc vnímám virus deformovaných křídel (DWV). Virové onemocnění naše včelstva zasáhlo přibližně v roce 2007 a my začali v přirozené selekci opět bránit tím, že jsme začali aplikovat v létě a často provádět další letní zásahy do včelstev v podobě odstraňování plodu, klíckování matek, přemetením na mezistěny apod. Nemoc je tady stále.

Kdybychom před dejme tomu třemi lety ponechali včelstva přírodě a proběhl by u nich přirozený výběr a přirozená selekce, neodolná včelstva by umírala zpravidla na virus deformovaných křídel a na varoózu.
Od roku 2016 se přidává další nemoc, sám ji nazývám “třetí” nemocí, počet včelstev schopných přežít bez člověka klesá na přibližně poslední procento, což je příliš málo a krajinou se začínají objevovat často 100% úhyny, protože v tuto chvíli už na včelu tlačí 3 silné selekční tlaky. Pokud třetí nemoc nebudeme řešit, včelstva se na tuto nemoc přirozeně proselektují a problémy během několika let vymizí samy. Za pár let přijde nemoc další, to je evoluční proces, a pokud aktuální “třetí” nemoc necháme na přírodě, budu toto další onemocnění, které nás v budoucnu dříve nebo později zasáhne, opět vnímat jako třetí nemoc (v případě, že pořešíme varoózu i virus deformovaných křídel, nebude nutné číselné označování nemocí dále používat).

Zpět k nemoci první a druhé.
Varoóza (první nemoc) se řešila 25 let podzimní / zimní aplikací a stačilo to. Ošetřování v zimě mělo dobré výsledky s tlumením této nákazy. Když včelstvo umíralo na čistou varoózu, zpravidla mělo okolo 10 000 roztočů. V podletí a na podzim, kdy včelstva klesají ze 70 000 letní populace na 15 000 zimní populaci, musel být pro úhyn na varoózu roztoč prakticky na každé druhé včele.
Toto je včela vs. čistá varoóza.

S druhou nemocí (virem deformovaných křídel) je to malinko komplikovanější. Šíření viróz probíhá horizontálním nebo vertikálním přenosem. Boj s virem prakticky spočívá v plodových přestávkách, které můžeme provést například odstraněním plodu, přemetením na mezistěny nebo zaklíckováním matky. Po dobu plodové přestávky dochází k tomu, že nemocné včelky opustí úl a po ukončení pauzy krmí larvičky pouze zdravé včelky čímž se zastaví šíření virů. Roztoč VD je mediátorem v přenosu viru deformovaných křídel, proto jeho likvidace ve včelstvu představuje snížení virové zátěže.

Musíme si ale uvědomit jeden zásadní fakt:
Letní aplikace proti varoóze se sice zdá, že bojujeme stále s první nemocí, ale tato aplikace řeší především virus deformovaných křídel a boj s tímto virovým onemocněním.
Jak jsem psal výše, varoóza se řešila prakticky 25 let pouze podzimní / zimní aplikací a kolaps na varoózu nastával až v případech, kdy prakticky každá druhá včela měla na těle roztoče.

Takže jaká je odpověď na otázku, zda přijdou extra úhyny po zrušení povinnosti aplikace?
Záleží to na jediné věci a to takové, zda jsou včelaři koordinovaní a často aplikují a nebo aplikují pouze díky tomu, že je to dáno veterinárním nařízením.

Povinnost aplikace na podzim řeší pouze a jen nemoc první (varoózu), virus deformovaných křídel neřeší. Podzimní / zimní aplikace neřeší virózy a v případě podzimní / zimní neaplikace nastane stejné přežití včelstev v dané zimě, protože zimní generace je už dávno založená. Podzimní / zimní aplikace má vliv na množství roztočů v následující sezóně a co se týče úhynů, tak může ovlivnit velikost úhynů až v následujícím podletí či podzimu, tedy prakticky za 9-10 měsíců.

Povinná podzimní aplikace neřeší virus deformovaných křídel. Tento virus řeší aplikace letní + další metody plodových přestávek apod.

Tzn. pokud máme včelaře, který aplikuje pouze ze své povinnosti a po zrušení povinnost aplikovat přestane a my se bojíme, že takoví lidé způsobí extra úhyny v celé oblasti díky svému chování, které už nebude proti-zákonné a nebude možné toto chování postihovat, tak dotyčný včelař aplikující pouze ze své povinnosti nebude provádět aplikaci ani v létě, když mu ji povinnost neukládá. V takovém případě bude mít dotyčný včelař už nyní často včelstva proselektovaná na virus deformovaných křídel, protože naše včelstva nyní bez zásahu podzim->podzim často nevydrží a dochází při tomto způsobu ošetřování často k selekci na virus deformovaných křídel.

Pokud máme včelaře, který často aplikuje například díky své organizovanosti ve svém spolku, bude nyní aplikovat zpravidla v zimě i v létě a takový včelař žádnou povinnost nepotřebuje a v případě zrušení povinnosti podzimní aplikace se v jeho přístupu nic nezmění. V takovém případě ale nebude mít dotyčný včelař včelstva proselektovaná na virus deformovaných křídel, protože aplikuje zpravidla i v létě a v selekci na virus deformovaných křídel dobře brání.

Pojďme to shrnout: Povinnost aplikace ukládá povinnost tlumení nákazy první nemoci (varoóza), ale neřeší virus deformovaných křídel. Pokud bychom aplikovali podle veterinárního nařízení, tak bychom měli v této době prakticky plně vyřešený problém s virem deformovaných křídel, protože kdo v dnešní době aplikuje pouze podzim->podzim, setká se už často s úhyny, ale ne na varoózu, ale především na virus deformovaných křídel. Aplikace podzim->podzim vede často k účinné selekci na virus deformovaných křídel.

V jakém ale jsme stavu? Jsme ve stavu, kdy virus deformovaných křídel není vyřešen na celorepublikové úrovni.
Aplikace na tento virus není dána povinností a přesto nedošlo k přirozené selekci na tento virus díky tomu, že včelaři v přirozené selekci účinně a plošně brání letními zásahy.

Druhá nemoc (virus deformovaných křídel) tedy ukazuje na to, že jsou včelaři koordinovaní a neřeší, zda povinnost aplikace mají anebo ne. Druhá nemoc ukazuje, že zrušení povinnosti podzimní aplikace na nemoc první nepřinese extra úhyny, protože se v republice nachází informovaní včelaři po stránce tlumení těchto nákaz, protože tlumí jak nemoc první (kde máme podzimní povinnost), tak nemoc druhou (kde povinnost nemáme). Tlumení těchto nákaz nevede k přirozené selekci a přirozenému namnožení odolných včelstev, vede k tomu, že tyto nemoci nás stále trápí a škodí.

Zrušení povinnosti podzimní aplikace nepovede k extra úhynům, protože druhá nemoc ukazuje, že zde nejsou včelaři, kteří by aplikovali pouze na základě nějaké povinnosti, kdyby tady byli a bylo by jich hodně, tak je už virus deformovaných křídel vyřešen a nemáme s ním stále problémy. Zrušení povinnosti povede především k tomu, že budeme mít volnost, jak v hledání odolných včelstev, tak v prezentaci už těchto včelstev nalezených.

Přátelé včelaři, včela je tady miliony let, prošla dlouhým vývojem, přesto se nyní nacházíme v době, kdy dokáže přežít bez vnějších lidských zásahů celorepublikově přibližně poslední procento včelstev, toto je přímým druhovým ohrožením. Uvědomme si prosím, že jsme organismus, který funguje miliony let, dovedli prakticky za jednu jedinou lidskou generaci na hranici druhového ohrožení. Je až neuvěřitelné, že za tak krátkou dobu dokážeme něco tak dokonalého a perfektně fungujícího dlouhou dobu přivést až na kraj úplného kolapsu.

Braňme včelu a rozviňme v naší pěkné republice cestu Darwinovského včelaření, cestu založenou na přírodě, na přirozené selekci a evoluci. Mluvme o přirozeně odolných včelstvech, hledejme je a množme je. Jsou celou dobu mezi námi, jen je jich čím dál méně.

Ing. Jan Peterek, 20.1.2019